SSSR po 2. světové válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Přibývající problémy:
Hospodářský růst stagnoval.
Neúspěšné pokusy o reformu, nehybná ekonomika a úspěch Spojených států proti silám SSSR ve válce v Afghánistánu vedly k celkové nespokojenosti v pobaltí a východní Evropě.
Změna veřejně probíraných témat - omyly a přehmaty, šíření drog, alkoholismus a korupce. Začali být přehodnocovány i dříve oficiálně pozitivní osobnosti dějin SSSR (Lenin), což vedlo k ještě větší nespokojenosti a vůli po změně.
Zemi zasáhla Černobylská havárie (duben 1986), která prokázala neschopnost a hlavně nepřipravenost klíčových míst a orgánů čelit události takového rozsahu.
Větší politické a sociální svobody vytvořily atmosféru otevřené kritiky komunistického režimu.
Několik republik se začalo bránit centrální kontrole.
Rostoucí demokratizace vedla k oslabení ústřední vlády.
Sovětský svaz se definitivně zhroutil v roce 1991, kdy se moci po neúspěšném puči, který se pokusil svrhnout reformně smýšlejícího Gorbačova, chopil moci Boris Jelcin.
Rozpad země:
Vztahy mezi jednotlivými republikami se nadále horšily. Stejně jako Pobaltí plánovaly vyhlášení vlastní nezávislosti, či ji už dokonce vyhlásily.
Spolupráci jednotlivých republik se představitelé 15 svazových republik rozhodli řešit vytvořením mezistátní organizace, Společenství nezávislých států.
Bělověžská dohoda o vytvoření tohoto uskupení, uzavřená mezi Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem 8. prosince 1991 fakticky ukončila existenci SSSR.
26. prosince uznaly USA bývalé republiky za nezávislé.
Oficiálně přestal Sovětský svaz existovat 31. prosince 1991, kdy byla ze stožáru Kremlu stažena vlajka SSSR a nahrazena vlajkou Ruska.