Úvod do dějepisu

(pravděpodobně přišli z Malé Asie), písmo přijali od Řeků,

etruština – nerozluštěna

- zdatní rolníci, řemeslníci (Toskánsko)

• Italikové – od S do J části – různé kmeny, nejznámější latinové

• Veneti – SV Itálie

• Keltové – Galové – S Itálie (Pádská nížina)

• Řekové – Jižní Itálie, Sicílie

• Kartaginci – Sardinie, Korsika

→ Etruskové, Řekové, Kartaginci – nejvyspělejší

Založení Říma

1. 753 př.n.l. dvojčaty Romulem a Remem (ve vzájemném boji bratrů o moc a název města Remus zabit a Řím se nazývá podle Romula – Roma)

2. Podle archeologických výzkumů vzniklo město v 6 stol. př.n.l. – zásluha Etrusků nebo Latinů

• Po svém založení: království (753 - 510 př.n.l.) král moc soudní, náboženskou, vojenskou → poradní sbor → senát (nejbohatší patricijské rody)

  • Rozdělení obyvatelstva: a) patricijové (potomci urozených otců,

římští aristokraté, privilegovaní a plnoprávní)

b) plebejové (početnější vrstva svobodného obyvatelstva, neurození, potomci přistěhovalců, řemeslníci, obchodníci, rolníci)

c) bezzemci – bez majetku

republika: (510 – 27 př.n.l.) v čele stáli 2 konzulové (nejvyšší úředníci)

voleni senátem (na rok)

v době ohrožení Říma přecházela moc na diktátora (6m)

senát – 300 mužů

jezdci – privilegovaná skupina zámožných občanů

nejmocnější po senátorech, stavěli do boje jízdu

• Římské vojsko – všichni svobodní občané, kteří vlastnili nějaký majetek (neplacené, na vlastní náklady), kdo absolvoval voj. službu – mohl se ucházet o místo v senátu

• Boj plebejů a patricijů za zrovnoprávnění – výsledky: zavedení tribunů lidu (plebejští úředníci hájili zájmy plebejů → právo veta → zakazuji!)

• 449 př.n.l – zákony 12-ti desek – první římský zákoník → rovnost lidí před zákonem

• 300 př.n.l. – zrovnoprávnění plebejů a patricijů, plebejům zpřístupněny všechny úřady – bezplatné → pouze bohatí plebejové

• Nobilita – nová vládnoucí vrstva, která vzniká spojením bohatých plebejů a patricijů

• Ovládnutí Itálie Římem – 270 př.n.l.

• Římané ovládli Itálii s výjimkou Pádské nížiny, tu obsadili v letech 225 – 222 př.n.l.

• Řím se stal mocným státem ve Středomoří

Punské války

Kartágo – založeno 814 př.n.l. Féničany

– fénická osada v dnešním Tunisu

• Konflikt mezi Římem a Kartágem

• Spor o nadvládu ve Středomoří

• Římané označovali Kartagince Puny → punské války

• 3 punské války: 1) 264 – 241 př.n.l. – boj o Sicílii (bohatá strategická poloha ostrova)

→ vítěz: Řím (získal Korsiku, Sardinii a Sicílii)

2) 218 – 201 př.n.l. – Hannibal (247 – 183 př.n.l., kartaginský vojevůdce, generál stratég, taktik a politik) – slavný pochod z Hispánie přes Alpy do Itálie (+pochod se slony)

- bitva u Cann – 216 př.n.l. (výhra Kartaginců)

2. punskou válku vyhrál Řím → získal Hispánii a ostrovy ve Středozemním moři, Kartaginci platí válečná odškodnění, museli zničit válečné loďstvo, na antickém území nesmí Kartágo vést válku bez souhlasu Říma