Využití psů ve druhé světové válce

PSI V 1. SVĚTOVÉ VÁLCE

Psí vojáci museli dost často operovat pod tvrdou palbou a zvládali to bravurně, čímž byla udržována důležitá komunikace mezi vojenskými jednotkami. K velitelům se tak pravidelně dostávaly důležité zprávy. Plně v tomto ohledu nahradili člověka, ale i poštovní holuby. Ti nebyli schopni například v mlze nebo ve tmě na rozdíl od psů najít místo určení.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Postupně úloha pejsků ve válce rostla a od běžných činností se dostávali až do nebezpečných akcí, kde přebírali role člověka

Pomáhali:

• Jako noční hlídači

• Poslíčci

• Průzkumníci

• Při přepravě raněných jako součást ambulanční služby a jako čtyřnohá první pomoc

• Při tahání vozíků se skladovými zásobami a lehkých děl

• Jako pokladači signálních linek

• Jako roznašeči pošty

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Vhodná plemena do bojů se musela předvést svou inteligencí a vytrvalostí. Válečné úřady vydávaly povolání k domácnostem i k útulkům, aby poskytly k výcviku vhodná plemena psů, kteří posléze nastoupí do služby.

Nejčastěji se na frotnách pohybovali:

• Německý ovčák (alsaský)

• Dobrman

• Erdelteriér

• Rotvajler

• Velký knírač

• Kolie

• Kříženci a voříšci

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Během výcviku si psi přivykali na hluk války. Na svist dělových nábojů, hluk nákladních vozů, výbuchů ručních granátů. Výcvik je těšil, protože se neučilo metodou trestu. Ale pozitivním výcvikem. V případě doručování pošty byli intenzivně seznamováni s jejich trasou, kterou si každý pes velmi rychle zapamatoval.

S nápadem psích vojáků poprvé přišla Francie. Tam se stali součástí pěchotních manévrů. Následovalo Německo a Rusko, kde měli speciální sekce vyhrazené právě pro válečné psy. V Rakousku se psím služebníkům říkalo kotloví psi nebo tympánoví psi, protože zprvu pomáhali převážet bubny plukovního orchestru. V první světové válce mělo například Německo 30 000 válečných psů a Francie 20 000. V americké armádě za první světové války (narozdíl od ostatních spojeneckých vojsk) nebyli oficiálně využíváni psi jako bojová zvířata. Jedinci, kteří se pak dostali do armády Spojených států, sem byli bez výjimky propašováni tajně – jakožto společníci svých pánů či nalezenci z evropských bojišť. Většinou však byli odsouzeni do role pouhých maskotů vojáků a jednotek.