9. Zámořské objevy

9. Střetávání křesťanské Evropy s jinými kulturami,
zámořské objevy

➢ 15. a 16. století – Evropané přitahováni námořními plavbami

- Objev nových zemí, kam křesťanská noha vstupuje pouze náhodně.

Příčiny:

• Hospodářské příčiny:

- od konce 14. stol. Zoufalý nedostatek drahých kovů v evropských zemích. Pokles těžby.
Italské státy vydávají zlaté mince Arabům (nákup koření a orientálního zboží).

- Snaha bank a panovníků udržet si stříbrné a zlaté mince a nepouštět je do oběhu.

- Obyvatelé italských přístavních republik „okouzleni“ zvěstmi o bohaté Indii, Číně,
Japonsku a Persii. Organizace obchodních výprav do Asijských zemí nákladná, nevýhodná
a nebezpečná. (Po Marcu Polovi a několika papežských diplomatech k nim nikdo nenašel
odvahu).

• Územní ambice:

- snaha objevů a vlády nad „novými“ oblastmi (christianizace – strategické důvody)

• Další předpoklady:

- Geografické představy podmiňovány mnoha legendami a pověstmi.

- Podmiňování plaveb pokroky ve stavbě lodí a praktické navigaci (kompasy a astronomické
tabulky)

- Nejlepšími plavidly 15. a 16. století – španělské a portugalské karavely, karaky, galeony
(Španělsko a Portugalsko – nejlepší podmínky pro zámořské objevy).

Politicko - náboženské podmínky:

• 1453 obchodní problémy Janova a Benátek

- Nadvláda osmanských Turků nad téměř celým Balkánským pol. a Malou Asií.

- Pod vedením sultána Mehmeda II. dobývají Cařihrad (Konstantinopol), hlavní město
Byzance, dnešní Turecko.

- Byzantské císařství – nástupce východořímské říše zaniká. Cařihrad přejmenován
na Istanbul. Hlavní křesťanský chrám Boží moudrosti přestavěn na mešitu (Hagia Sofia)

- Turci plně ovládli východní Středomoří a janovské obchodní stanice v Černomoří.
Počátkem 16. století pod kontrolou Egypt a Sýrie.

- Tradiční italsko – arabské obchodní styky narušeny. Arabští obchodníci využili situaci k
předražení zboží.

- Význam Benátek a Janova padá. Rozkvět Osmanské říše (Od Dunaje přes Malou Asii až k
Nilu. Postupně ovládá celé severoafrické pobřeží).

Portugalské objevné plavby

• Portugalci organizují cesty kolem afrického pobřeží. Podnětem touha portugalské šlechty po

snadné kořisti v arabských severoafrických osadách.

• Princ Jindřich Mořeplavec – myslí na královskou pokladnu. Skvělý a příkladný

organizátor plaveb.

- shromažďuje mapy a cestopisy. Nucen překonat pověrčivost a strach námořníků
(1434 obeplouvá mys Bojador a dokazuje jeho bezpečnost – plavby podél afrického pobřeží
pokračují).

• Cílem plaveb – objev cesty kolem „černého kontinentu“ do Indie.

- 1460 stanuli na pobřeží dnešní Ghany a Nigérie. Dovoz černých otroků do Evropy. Zlato,
pepř, slonovina aj. Hlouběji do kontinentu se neodvažují.

• Při plavbě v letech 1487-88 Portugalec Bartolomeo Dyaz objevuje nejjižnější bod Afriky,