9. Zámořské objevy

1494 podepsali smlouvu s Portugalskem
(Tordesillaská smlouva, která upravovala sféry vlivu
obou mocností)

- Pomyslná čára vedla cca 2000 km západně od
Kapverdských ostrovů. (Nově objevená území na
západ od této linie měla připadnout Španělsku, na východ pak Portugalsku.)

• Roku 1500 dorazil Portugalský mořeplavec Pedro Cabral k jihoamerickému pobřeží

(objevená dnešní Brazílie měla připadnout Portugalsku).

- ještě předtím zapojena do objevů Anglie – expedice na sklonku 15. století připlula k
nynější Kanadě.

• Počátkem 16. století málokdo zpochybňoval evropský objev nového světadílu. Nový svět,

jak se mu kdysi říkalo byl následně od roku 1507 pojmenován na památku italského
spisovatele a cestovatele Ameriga Vespucciho pojmenován Amerika.

- Dohady o „novosti“ kontinentu skončily až roku 1513, kdy Španěl Vasco nuňes de Balboa
přešel Panamskou šíji a spatřil Pacifik.

• V letech 1519 – 1522 se potvrdila španělská převaha na moři, když výprava pod velitelem

jménem Fernao Magalhaes (původem Portugalec), obeplula svět. Její vůdce zahynul na
Filipínách. Výprava však podala praktický důkaz o kulatosti Země.

• Významné mezníky v dobývání kontinentů:

- ovládnutí říše Aztéků Hernandem Cortésem r. 1521 (Aztékové žili v mexickém údolí
přibližně dvě století před příchodem Španělů a roku 1325 založili hlavní město Tanochtitlan.
Měli centralizovanou vládu, kde měla moc i kasta kněžích.

- Dobytí rozsáhlé říše Inků Franciskem Pizarrem v letech 1531 – 1535. Inkové byli z
původních civilizací nejvyspělejší.

• V poslední čtvrtině 16. století pronikli do Pacifiku Angličané a na přelomu 16. a 17. stol.

Nizozemci.

- Francis Drake jako druhý v historii v letech 1577 – 1580 obeplul Zemi.

Důsledky zámořských objevů

• Mořeplavby v 15. a 16. století zásadně změnily mapu světa i představy o něm (rozšíření

světa). Evropané pochopili, že nezaujímají většinu obyvatelstva.

- snaha podmanit si obyvatele v Americe, Africe a Asii. Snaha christianizace.

• Kolonialismus a svrchovanost panovníka, v jehož službách stáli.

- V 16. století se mezi koloniální mocnosti snaží zařadit i Anglie a v 17. století i
Nizozemsko.

• Evropská expanze přinesla navázání styku s domorodým obyvatelstvem, poznávání

odlišných civilizací. Někdy došlo ke spolupráci, jindy ke krvavým bojům.

• Vzájemné poznávání mělo světlé i stinné stránky (šíření nemocí – po objevení Ameriky se v

Evropě objevila pohlavní nemoc syfilis, Indiáni zase podléhali pro ně dosud neznámým
chorobám – chřipka, neštovice, spalničky).

- Mezi klady patřila vzájemná kulturní obohacení. Evropané dovezli z Ameriky řadu plodin
(brambory, kukuřici, rajčata, slunečnice, kakao, ananas, tabák) i nové druhy drůbeže
(krocan, perlička). Indiáni zase poznali koně, což změnilo jejich způsob života.