9. Zámořské objevy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
který nazval Bouřlivý mys (portugalský král jej přejmenoval na Mys dobré naděje, neboť
znamenal příležitost k dosažení Indie).
• 1498 dorazil do Indie portugalský mořeplavec Vasco de Gama. Výprava vyvolala zděšení
mezi arabskými obchodníky (tušili ztrátu postavení v obchodu s kořením a orient. zbožím.
• Roku 1512 dosáhli Portugalci svého cíle, hlavního zdroje koření, ostrovů Moluky.
• Pro úspěšné cesty byly důležité nejen dokonalá organizace ale také technické předpoklady a
zeměpisné vědomosti.
- Do portugalských služeb často vcházeli italští námořníci, kteří po osmanských výbojích
přišli o práci.
- Portugalští kapitáni mistrně ovládali kompasy (užívané
již od 12. století) a přístroje ke zjišťování polohy (např.
astroláby)
Vznik španělského státu
• Větší část Pyrenejského poloostrova zaujímala dvě království: Aragonie a Kastilie.
- Předpoklad pro jejich sblížení – sňatek následníků trůnu Isabely Kastilské a Ferdinanda
Aragonského.
- roku 1479 tvoří království dynastickou unii (to uvítala zvlášť Kastilie obávající se
Portugalska a vedoucí s ním námořní válku)
- Ferdinand a Isabela – součinná vláda, vznik společných úřadů (Nejznámějším byla
inkvizice, postavená pod přímou panovnickou kontrolu).
- inkvizice postavena proti všemu lidu podezřelému z kacířství a nevěrství, hlavně proti
arabskému a židovskému lidu.
- Své územní úspěchy připisovali Španělé své oddanosti katolické víře.
- Před inkvizicí nezachránil Araby a Židy ani přestup ke katolicismu. Muslimové prchali
před smrtí upálením. Židé úředně vypovězeni v roce 1492.
astroláb
• Skončila requista (období od ovládnutí Pyrenejského poloostrova Muslimy do jeho
osvobození královským párem Isabelou a Ferdinandem). A královský pár získal zpět
Granadu.
• Skutečné sjednocení Aragonie a Kastilie až roku 1516 (nástup krále Karla V.). Až v tomto
roce lze mluvit o skutečném vzniku Španělska.
Objev Ameriky a obeplutí světa
• Po pádu Granady povolila spokojená královna Isabela výpravu janovského námořníka
Kryštofa Kolumba.
- K. K. Byl přesvědčen, že do Indie se dá doplout nejen kolem Afriky ale také západním
směrem. Vycházel z poznatků o kulatosti Země. Výprava čítá tři lodě (Pinta, Niña a
vlajková loď Santa Maria).
- Expedice zakotvila 12. října 1492 u Bahamských ostrovů. Kolumbus zdejší obyvatelstvo
(pod domněnkou, že přistál v asijském předpolí) nazval Indiány. Domorodci byli chudí a
primitivní, stejně jako na Kubě a Hispaniole ( nynější Haiti a Dominikánská republika).
• Další tři Kolumbovy výpravy (na Malé Antily, k ústí Orinoka a do Panamy) dopadly neméně
neslavně. Až do své smrti roku 1506 zastával názor, že doplul do Asie (nikdy si
nepřipouštěl, že objevil nový kontinent).
• Představitelé rodícího se Španělska však již roku