Neoklasicismus

- symfonické skladby, koncerty (flétnový - nejznámnější z fl. lit. 20. století), opery,

balety, komorní tvorba, scénická a filmová hudba

Tzv. pařížská škola (École dr Paris)

- skupina skladatelů různé národnosti => pozoruhodná syntéza s francouzskou hudbou

Bohuslav Martinů, Marcel Mihalovici, Alexander Tansman,

Alexandr Nikolajevič Čerepin aj.

Mladá Francie (Jeune France)

- skupina 4 skladatelů, propagace živé hudby nejprogresivnějších koncepcí

Olivier Messiaen, André Jolivet, Yves Baudrier, Daniel Jean Yves Lesur

Paul Hindemith (1895 - 1963)

- protipól Schönberga, nejvýznamnější německý skladatel 1. pol. 20. století

- violista, dirigent, pedagog v Berlíně, po emigraci v Turecku, USA, Švýcarsku

- složitý skladatelský vývoj

- přijetí směru „nová věcnost" (ostře protiromantické zaměření)

=> důraz na ryze hudební, neprogramní projev, úsilí o logickou hudební konstrukci,

potlačení citové složky = objektivizace, racionalizace, ale setrvání v tonálitěních

- později využívání barokních, pozdně romantických prvků, nakonec návrat

od volné tonality a polyfonie k chromatické tonalitě

=> navazuje na slavnou tradici německé hudby (Bach, Beethoven, Brahms)

- teoretické spisy: Nauka o skladbě, Skladatel ve svém světě

Instrumentální tvorba:

Filharmonický koncert

5 symfonií (Malíř Mathis - podle stejnojmenné opery)

Symfonické matamorfózy - na témata C. M. Webera

Koncerty - (přes 20) pro nejrůznější instrumenty

Nobillissima visione - suita podle stejnojmenného baletu

Ludus tonalis - velké klavírní dílo, protějšek Bachova Temperovaného klavíru a Bartókova Mikrokosmu

6 smyčcových kvartetů, sonáty pro různé nástroje, další komorní dílo

Operní trilogie věnovaná slavným osobnostem:

Cardillac

Malíř Mathis - o německém malíři 16. stol. M. Grünewaldovi

Harmonie světa - o J. Keplerovi

Oratoria a kantáty, Requiem, mešní a jiná církevní hudba, písňové cykly aj.

Carl Orff (1895 - 1982)

- osobitý zjev světového významu

- německý skladatel, dirigent a pedagog - „Orff-Schulwerk" - Musik für Kinder

(pro české podmínky upravil Ilja Hurník, Petr Eben, Vladimír Poš, Pavel Jurkovič)

- úsilí o nový typ jevištního díla - propojení slova, hudby a pohybu

- inspirace antické divadlo, středověké a renesanční frama, folklór, exotika

- prostý výraz, nejjednodušší harmonie, syrové barvy, rytmus jako tvůrčí princip

- záměrný „primitivismus"- Stile barbaro, tzv. neoprimitivismus

(Stravinskij ironicky definoval jako „neoneanderthalskou" školu)

=> strhující síla, živelnost, magické účinky

Trionfi - kantátový triptych pro scénické provedení:

Carmina burana - světské písně pro sóla, sbor a velký orchestr, texty ze 14. století

Catulli Carmina - hry pro sóla, sbor, 4 klavíry a bicí na texty řím. básníka Catulla

Trionfo di Afrodite - koncert pro sóla, sbor a orchestr, stylizace svatebního obřadu