ROZŠÍŘENÍ KNIHTISKU V ČECHÁCH A EVROPĚ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Nejdokonalejším tiskem této dílny je neilustrovaný Pasionál z let 1485-87. Na něm se již projevily tiskařovy značné zkušenosti. Dvousloupečná sazba je dokonale vyrovnaná, jsou použity dvě barvy - černá a červená -, kniha je doplněna rejstříkem.
Jediným německým tiskařem pracujícím do roku 1500 v Čechách je Johann Alakraw, který v roce 1484 krátce pobyl ve Vimperku, kde vydal 3 tisky. Jednolistový český lunární kalendář na rok 1485 - nejstarší známý česky tištěný kalendář, a dva spisy latinské. Tím byla latinsky psaná prvotisková výroba vyčerpána a nadále se budeme do roku 1500, s výjimkou Moravy, setkávat pouze s českými texty.
Nejvíce inkunábulí vzniklo v Praze, kde působili tři tiskaři. Tiskař Žaltáře, dříve označovaný jako Jonata z Vysokého Mýta, vytiskl roku 1487 Žaltář o 120 potištěných listech a nové vydání Kroniky trojánské, což svědčí o velké oblibě tohoto rytířského románu.
Mistr označovaný jako Tiskař Pražské bible byl nepochybně Jan Kamp, pracující v letech 1488-1515 v dílně staroměstského konšela Severina kramáře.
Severin vlastnil dům naproti kostelu Svatého Mikuláše na Starém Městě. Jan Kamp, impresor u Severina, je nejplodnějším prvotiskovým tvůrcem v Čechách. Z celkového počtu 44 známých inkunábulí jich Kamp vytiskl 13. Jsou to mimo jiné neilustrovaná Pražská bible, Pasionál (zpracování Legendy Aurey z 12. století), Nový zákon, Zřízení zemské nebo Ezopovy ilustrované bajky. Ty se staly první tištěnou ilustrovanou českou knihou.
Třetím pražským tiskařem je Tiskař Korandy, jenž vytiskl Traktát o velebné svátosti oltářní. Jeho autorem je Václav Koranda, odtud tedy tiskařovo označení. Při tisku již zmíněného traktátu poprvé použil roku 1493 titulní list na tisk v českém jazyce. Z jeho lisu rovněž vyšly kalendáře na rok 1493,1496 a 1497, na kterých spolupracoval s Pražskou univerzitou.
V Kutné Hoře vytiskl Martin z Tišnova, písař a teprve v pozdním věku tiskař, roku 1489 Kutnohorskou bibli o 612 stranách a 116 dřevořezech.
Na konci prvotiskového období se do Plzně zásluhou Mikuláše Štětiny Bakaláře v roce 1498 knihtisk vrátil. Tento Slovák v období 1498-99 vytiskl 8 nevelkých, ale zajímavých tisků. Všechny mají charakter drobného osvětového a zábavného čtení. Sám je také překládal a upravoval. Vydal např. Putování do Svaté země, spisek Podkoní a žák, Kempenského O následování Krista Pána, Život Adama a Evy a další. Jeho vrcholným dílem je však Žaltář z roku 1499, který obsahoval celkem 157 listů. To bylo více než všechny jeho předešlé tisky dohromady, mající cca 150 listů.Ve své činnosti pokračoval až do roku 1513.
Moravská prvotisková produkce
Jak již bylo řečeno, na Moravě jsme se nedočkali žádné česky tištěné inkunábule, zřejmě i proto, že obě dílny byly německé. Tu významnější založil Konrad Stahel a Matthias Preinlein. Na Moravu je pravděpodobně pozval administrátor olomouckého arcibiskupství Jan Filipec. Brněnská dílna Stahela a Preinleina předstihla Prahu o jeden rok, neboť první brněnský a zároveň moravský tisk Agenda Olomucensis, nevelké dvoubarevné dílko, pochází z roku 1486.