ROZŠÍŘENÍ KNIHTISKU V ČECHÁCH A EVROPĚ

MATURITNÍ OTÁZKA ČÍSLO 22

ROZŠÍŘENÍ KNIHTISKU V ČECHÁCH A EVROPĚ (VÝZNAMNÍ TISKAŘI ČECH A MORAVY)

Rozšíření knihtisku v českých zemích do roku 1500

Počet českých a moravských prvotisků ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi s přibližně stejnou kulturní úrovní jakými jsou Německo, Itálie nebo Francie není příliš velký. Dá se samozřejmě předpokládat, že českých inkunábulí bylo mnohem více, my však můžeme zaznamenat pouze ty, které se zachovaly do dnešních dnů nebo o nichž máme nějaké zprávy. Ještě jeden rozdíl lze spatřovat oproti ostatním zemím. Skoro všude, snad s výjimkou Anglie, šířili knihtisk němečtí tiskaři, kteří mu vštěpovali víceméně uniformní styl německé školy, kdežto v Čechách se ubíral už od svých počátků svébytnou cestou. V Čechách a na Moravě je knihtisk značně diferencován - v Čechách jsou knihy až na jednu výjimku dílem českých tiskařů a převážně jazykově české, na Moravě jsou to tvůrci němečtí a převládajícím jazykem je latina.

Do roku 1500 vzniklo v Čechách 44 tisků, z toho 39 českých a 5 latinských a na Moravě bylo vytištěno 23 titulů, 21 latinských a 2 německé.

Prvotiskovou činnost můžeme shrnout podle místa původu takto:

Plzeň 1468-1485/87 a 1498-1499

Vimperk 1484

Praha 1487-1500 (tři tiskárny, 24 tisků)

Kutná Hora 1489

Brno a Olomouc 1486-1489 a 1500

Česká prvotisková produkce

Nejstarší česká tiskárna v Plzni je reprezentována čtyřmi českými tisky a třemi latinskými. Jméno tiskaře neznáme, proto ho označujeme dle zvyku jeho nejvýznamnějším nebo prvním dílem, v tomto případě hovoříme o Tiskaři Kroniky trojánské. První česky tištěná kniha je obestřena mnohými spornými otázkami, především je sporný rok vydání 1468, a tedy určení počátků knihtisku v Čechách. Rok 1468, uvedený v explicitu (předchůdce tiráže) knihy, nemusí být rokem tisku, ale mohl být převzatý z rukopisné předlohy kroniky, která pochází z Oseckého kláštera. Sama předloha s největší pravděpodobností vznikla právě roku 1468. Zdá se tedy, že rok tisku mohl být pozdější. Podle některých dalších indicií se dokonce vyvozuje, že první český tisk je Statuta synodalia Arnesti, která spatřila světlo světa až roku 1476. Protože tyto dohady nejsou s jistotou potvrzeny, uvádíme jako rok vzniku českého knihtisku rok 1468 a jako první tištěnou knihu Kroniku trojánskou. Je to jednosvazkové dílo tištěné v češtině, o 195 listech, sázené v jednom sloupci. Pravý i levý okraj je v rovině, tiskař použil 32 velkých a 97 malých písmen, celá je vytištěna černě, pouze nadpisy kapitol a iniciály jsou červené, jsou však ručně kolorované rubrikátorem. Pozoruhodný je rovněž fakt, že nejstarší český prvotisk není náboženského, ale světského charakteru.

Nový zákon, patrně druhá kniha z této dílny, byl vytištěn rovněž česky a pravděpodobně roku 1474. Je podobný Kronice trojánské, je však sázen dvousloupečně. Rovněž zde je nejasná datace, neboť ta je pravděpodobně zašifrována v signetu do jakéhosi chromogramu, zda však opravdu uvádí rok vytištění, není zcela zřejmé. Agenda Pragensis je tiskem latinským a vznikla mezi lety 1475-78. Je to příručka pro kněze, obsahující předpisy, jak vést bohoslužbu. Kalendář pražského misálu (je součástí Pražského misálu a byl tištěn jako první) byl vytištěn ze stejných liter jako Agenda. Jelikož písmo již dosluhovalo, byl vlastní Pražský misál již vytištěn písmem novým. Misál je posledním plzeňským tiskem latinským. V letech 1485-87 byl vytištěn ještě jednou Nový zákon, nesoucí označení po svém objeviteli B. J. Dlabačovi, který našel jeho torzo roku 1816 ve Strahovské knihovně.