DAS 1_Zaklady internetovych siti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vrstva 4: transportní vrstva
Na čtvrté příčce referenčního modelu OSI se nachází přenosová neboli transportní vrstva.
Zajišťuje integritu datových přesunů mezi oběma koncovými zařízeními v komunikaci.
Tyto funkce dokáže zajišťovat i za hranicemi lokálního segmentu LAN.
Umí detekovat poškození a ztrátu paketů při přenosu a podle potřeby automaticky generuje požadavek opakovaného vysílání.
Důležitou funkcí je opakované sestavování správného pořadí paketů, které z nejrůznějších důvodů dorazily mimo pořadí. Takové pakety mohou v síti putovat po jiné cestě, nebo se třeba po cestě poškodily a znovu se vysílaly se zpožděním.
Vrstva 5: relační vrstva
Vrstva komunikačních relací.
V mnoha protokolech jsou funkce této vrstvy zabudovány do vrstvy transportní.
Mezi konkrétní příklady služeb relační vrstvy patří např. vzdálená volání RPC (Remote Procedure Call) a protokoly pro zajištění kvality služeb, jako je protokol rezervace šířky pásma RSVP.
Vrstva 6: prezentační vrstva
Zodpovídá za správu potřebného kódování dat, šifrování nebo dešifrování.
Vrstva 7: aplikační vrstva
Tato vrstva neobsahuje vlastní uživatelské aplikace, namísto toho tvoří rozhraní mezi koncovými aplikacemi a síťovými službami.
Ve své podstatě zahajuje komunikační relace.
1.3 Generování vlastního bitového proudu
Bity se ve fyzické vrstvě mohou přenášet jako elektrické pulsy nebo jako světelné záblesky, a to podle konkrétního přenosového média. Vygenerované fyzické signály si pak z přenosového média vyzvedne cílový počítač, nebo mezilehlé síťové zařízení, umístěné mezi zdrojovým a cílovým počítačem.
1.4 Příjem bitového proudu v cílovém počítači
Na cílovém počítači musí příjemce zajistit zpětný převod zdánlivě nekonečného bitového proudu složeného z nul a jedniček do datového rámce.
Ve formě bitů se přenáší nejen obsah rámce, ale i jeho struktura, tudíž protokoly spojové vrstvy na cílovém počítači nemohou ve skutečnosti rámec hned sestavovat; namísto toho se bity ukládají do vyrovnávací paměti, až se z nich vytvoří kompletní rámec.
Po úspěšném přijetí se z rámce odstraní „obálka“ neboli hlavička a z jeho datového pole se vytvoří původní pakety IP.
Rámec a pakety si nemusí vždy jednoznačně odpovídat; protokoly IP na cílovém počítači přebírají pakety od ethernetových protokolů, odstraňují z něj hlavičku paketů a dostávají se tak k vlastním datovým segmentům.
Bity přenášené po síti mohou být přijaty přímo cílovým počítačem jen tehdy, pokud se zdrojový a cílový počítač nachází ve stejné síti; není – li tak tomu, musí do odeslání bitového proudu do cíle vstoupit mezilehlé síťové zařízení, jako například most nebo směrovač.
1.5 Příjem bitového proudu ve směrovači