3. Civilizace Starověkého Orientu

-uctívali zvířata žijící blízko řeky (krokodýli…)

-3 tisíciletí př.n.l. – sjednocení Horního a Dolního Egypta

- Egypt se dělí na:

• Stará říše (2700-2000 př.n.l.)

• Střední říše (2000- 1600 př.n.l.)

• Nová říše (1600- 1000 př.n.l.)

Postavení v Egyptě:

-faraon = Bůh, kněží (nejvyšší třída), stavitelé, písaři (střední třída), otroci (nižší třída)

-Egypťané věřili v posmrtný život

-náboženství bylo polyteistické (př. bůh Re - bůh slunce – zobrazoval se se sokolí hlavou, bůh Usir-bůh podsvětí)

Architektura:

-na rozdíl od Mezopotámie dostatek kamene v povodí řeky Nil (Nil přepravoval kámen na určité místo)

-seskládávání jednotlivých kamenných bloků; egyptské sloupy představovaly rostliny, které rostly v povodí Nilu

-hlavní funkce- náboženská funkce

-dva typy náboženských staveb:

• chrámy

• hrobky

chrámy – dva typy:

• zasvěceny bohu – nejdříve alej sfing, dva obelisky(symbol slunečního paprsku), za nimi dva kolosy (sedící faraoni), za nimi dva pylony (komolé jehlany), za nimi zed a peristyl (předsíň pro všechny), za ním hypostyl (byl jen pro kněží); nejznámější chrámy Luxor a Karnak

• pohřební

hrobky – jedna z nejtypičtějších forem egyptské arch.; souvisí s vírou v posmrtný život

-Vývoj egyptské pyramidy (hrobky):

1.mastaba (=lavice) – podzemní chodba, kam se ukládala těla faraonů v sarkofágu

2.stupnovitá pyramida – Džosérova pyramida; jednotlivé stupně měly symbolizovat odchod Boha po schodech ke slunci

3.lomená pyramida-Snofrevova pyramida

4.pravidelná pyramida

-Gíza u Káhiry – zde se nachází nejznámější pravidelné pyramidy, z nichž největší byla Cheopsova (nebo Chufevova) pyramida (původně 148 m vysoká); tento komplex se řadí mezi starověké i současné divy světa

-pyramidy se stavěly pouze ve Staré říši

- ve Střední říši se začaly hrobky tesat do skal (do skal proto, že se hrobky vykrádaly); nejznámější hrobky v Údolí králů a královen (př. Tutanchamonova hrobka)

Sochařství

-sochy faraonů se dělaly podle předem daného kánonu (=podle předem dané zákonitosti)

-figura byla také částečně idealizována, faraon se znázorňoval hezčí než byl ve skutečnosti

-vzezření soch souviselo s věčností, nikdy neměly zaniknout (duše se měla rozpomenout na svoji podobu v lidském životě)

• monumentální – sfinga v Gíze, kolosy (velké sochy faraonů)

• volné sochy – sochy faraonů a božstev, př. sochy faraonů v životní velikosti (socha faraona Menkauré s manželkou)

• drobné sochařství – drobné sošky služebníků, které se dávaly do hrobek faraonů

-tři zákonitosti zobrazování:

• hieratická perspektiva – panovník zobrazován jako největší, otrok jako nejmenší

• zákon frontálního zobrazení – hlava, ruce a nohy z profilu, oko a trup zobrazeny zepředu

• koncepční realismus – umělci netvořili podle skutečnosti, ale podle vlastní představy