Společnosti obchodní

Obchodní korporace

• Podnikání FO i PO

• Základním rozdílem je skutečnost, že právnická osoba je samostatným subjektem práv a povinností, a to bez ohledu na to, kdo je jejím zakladatelem či vlastníkem

• V případě podnikání osoby fyzické, vznikají fyzické osobě práva a povinnosti z podnikání přímo

• V případě, že se však fyzická osoba rozhodne podnikat prostřednictvím osoby právnické, bude vždy vlastníkem určitého podílu v právnické osobě, který představuje její účast na společnosti

• Jinými slovy, fyzická osoba je majitelem společnosti, nebo má na společnosti s jinou osobou podíl

• Právnická osoba = organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná

• Právní osobnost má právnická osoba vždy od svého vzniku do svého zániku

• Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví zákon (založení)

• Zakladatelské právní jednání (založení společnosti), pro které se vyžaduje písemná forma, musí vždy určit alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, statutární orgán právnické osoby a způsob jeho vytvoření

• Zakladatelské jednání musí též určit, kdo jsou první členové statutárního orgánu

• Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (vznik)

Druhy obchodních korporací

• Dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti a družstva

• Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení

• Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost jsou zákonem současně označeny jako společnosti osobní

• Společnost s ručením omezeným a akciovou společnost zákon označuje jako společnosti kapitálové.

• Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku

• Veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby, náleží statutárnímu orgánu právnické osoby

• Jednání statutárního orgánu je postaveno na koncepci, kdy zákon považuje statutární orgán za zákonného zástupce právnické osoby, která není schopna jednat sama

• Právnické osoby tedy nejednají prostřednictvím svých statutárních orgánů, ale statutární orgány jednají za právnickou osobu

• Pokud náleží působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří tito kolektivní statutární orgán. Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník.

• Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel

• U akciové společnosti je statutárním orgánem její představenstvo (V případě systému dualistického)

• Dle zákona o obchodních korporacích musí statutární orgán jednat s péčí řádného hospodáře (pečlivě a s potřebnými znalostmi)

• Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci

• Společníci v tomto ohledu netvoří valnou hromadu jako společnosti kapitálové. Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník

• V kapitálové společnosti je nejvyšším orgánem valná hromada a v družstvu členská schůze. Kontrolním orgánem obchodních korporací pak mohou být dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán

• Členem orgánu obchodní korporace může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Členem však nemůže být ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti