Záznam zvuku

42.Záznam zvuku

Druhy záznamu zvuku : mechanický, optický, magnetický – analogově, digitálně

MECHANICKÝ ZÁZNAM ZVUKU

Záznam se vytváří řezáním drážky nožem do povrchu záznamové fólie a) stranový, b) hloubkový, c) stranový kombinovaný

OPTICKÝ ZÁZNAM ZVUKU

Používá se ve filmové technice k ozvučování filmů, provádí se exponováním zvukové stopy světlem.

Dva druhy :

1. amplitudový – proužek se mění – šířka

výhoda : není náročný na zpracování filmu, protože záznam má pouze jednu barvu(černou).

nevýhoda : signál může být zkreslený

2. hustotní – kdy je proužek stále stejně široký, ale různá hodnota expozice

výhody x nevýhody – opačně jak 1.

MAGNETICKÝ ZÁZNAM ZVUKU

Magnetický záznam zvuku se vytváří zmagnetováním magneticky tvrdého materiálu s velkou remanencí Br před štěrbinou záznamové hlavy magnetofonu. Záznamovým materiálem je nejčastěji magnetofonový pásek, tvořený magneticky neaktivním mechanicky dostatečně odolným a trvanlivým plastovým nosičem, na jehož povrchu je nanesena aktivní vrstva z magneticky tvrdých feritů. Pásek je tažen pohonným zařízením konstantní rychlostí (38,1; 19,05; 9,55; 4,75 nebo 2,4 cm/s) kolem pracovní štěrbiny záznamové hlavy.

Záznamová hlava magnetofonu: 1 magnetický tok elementů pásku, 2 aktivní štěrbina, 3 cívka, 4 jádro hlavy, 5 zadní štěrbina

Hlava je tvořena magnetickým obvodem složeným z tenkých plechů s velkou permeabilitou a malými vysokofrekvenčními ztrátami, nebo je vyrobena ze speciálních feritů. Jádro hlavy bývá ještě přerušeno zadní štěrbinou šířky asi 0,5 mm. Na jádře je navinuta cívka, kterou prochází záznamový proud úměrný okamžité hodnotě zvukového signálu. Vznikající magnetické pole vystupuje v oblasti štěrbiny, jež je vyplněna materiálem s velmi malou permeabilitou, většinou fólií z bronzu, a zmagnetovává aktivní vrstvu pásku, ve které zbývá remanentní indukce úměrná směru a intenzitě pole nad štěrbinou. Kdyby děj probíhal popsaným jednoduchým způsobem, docházelo by při záznamu k silnému nelineárnímu zkreslení vlivem nelineární magnetizační křivky záznamového materiálu, neboť výstupní napětí je přímo úměrné magnetické indukci B, kdežto pásek je magnetován magnetickým polem o intenzitě H, která je přímo úměrná záznamovému proudu i.

Magnetický záznam bez předmagnetizace (u je výstupní napětí, i je záznamový proud)

Aby bylo toto nelineární zkreslení odstraněno, posouvá se pracovní bod záznamového materiálu superpozicí vysokofrekvenčního magnetického pole, tzv. předmagnetizace, do lineární oblasti magnetizační křivky. Předmagnetizační proud o kmitočtu asi 50 až 100 kHz se přičítá k proudu záznamovému. Pro každý záznamový materiál musí mít vhodnou amplitudu odpovídající průběhu jeho konkrétní magnetizační křivky.