Erich Maria Remarque - Na zapadni fronte klid
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Když jeho rota dostala za úkol vyklidit jednu vesnici, postřelili jeho i Kroppa. Díky tomu se dostali do nemocnice, kde zase vypráví svůj příběh. Jenomže Kropp v nemocnici umírá a on je po chvíli zase povolán do zákopů. Uprostřed bitvy se setká s posledním žijícím kamarádem Katczou (čtyřicetiletý Polák, který ho doprovází téměř celou knihu). Toho ale postřelí a Pavel ho nese přes celé bojiště k polní nemocnici. Katcza nakonec umírá, když dostane střepinou do hlavy. Příběh končí Pavlovou smrtí v poslední den války: „Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid.”
Čítanka:
Válečný román, sugestivní líčení zážitků skupiny vojáků na francouzské frontě. Hlavní hrdina a zároveň vypravěč (ich-forma). Středoškolský student Pavel Baumer se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se spolužáky z gymnázia do války. Retrospektivně uváděná řada epizod. Z 10týdenního výcviku plného šikanování, z budování zákopů, bojových střetnutí (plynové útoky, bombardování, utrpení a strach) = uvědomění si nesmyslnosti válečného běsnění. Dvojaký obraz důsledků války. Na jedné straně základní otřes v lidském životě a degradace lidství (v popředí zcela jiné kontrasty jídlo, spánek, možnost přežít), ale paradoxně i poznání hodnoty nezištné oběti, přátelství na život a na smrt, lidské soudržnosti v smrtelném nebezpečí. Závěr románu psán v reformě. Tragické memento – absurdita války potvrzena tím, že i Pavel nachází ve válce smrt (padl v říjnu 1918) – paradoxně v den, kdy oficiální zprávy z fronty oznamují, že na západní frontě je klid, neděje se nic nového. Kruté drsné scény válečného barbarství spojovány se sentimentální melancholií – zachycena citová a myšlenková krize obyčejných vojáků, mladé generace vytržené z normálního života do válečné katastrofy – živelný protest a důsledně humanistické stanovisko autora. Autentická syrovost díla (autor zažil válku jako student), věcný naturalistický a nepatetický popis, vyprávěčské mistrovství (živost, názornost, smysl pro napětí a dialog). Působivá charakteristika postav, reportážní dokumentárnost. Moto: Pokus podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – když unikla jejím granátům.
