9.-Filozofie I

FILOZOFIE JAKO POJEM, FILOZOFICKÉ DISCIPLÍNY, FILOZOFIE, VĚDA, NÁBOŽENSTVÍ

Filozofické tázání, etymologie názvu, předpoklady filozofie

• filein, mít rád, toužit po něčem a sofía, moudrost, zdatnost

• filozofii nelze jednoznačně definovat – není to věda – nemá a ani neměla přesně a jednoznačně vymezen svůj předmět, nemá jasně dané otázky – nelze ji označit za vědu

• Co je to filozofie? – filozofická otázka

• Předpoklady filozofie:

  • Žádná odpověď nemůže být tou poslední

  • Svoboda myšlení, imaginace

• Co člověka přijme k filozofování? – limitní situace, údiv

• Společné s vědou – odpovídá racionálně na otázky

• Láska k moudrosti

Filozofické disciplíny

• Nejsou nijak radikálně oddělené, doplňují se

  • Př. Pyrrrhon z Elidy – Jaká je skutečná povaha bytí? Neví, skutečná povaha bytí nelze zjistit. Jaký mít přístup? Zdržet se úsudku. Co získám? Klid. Skepticismus

1. Ontologie (metafyzika)

2. Gnozeologie (noetika, epistemologie)

3. Etika – praktická filozofie

ONTOLOGIE

• Nauka o bytí

• Co je podstatou, příčinou bytí

• Bytí – nelze definovat, neboť při definování bytí používáme pouze pojmy, které teprve z bytí vyrůstají

• Opakem bytí – neexistence – nic

• Johann Gottlieb Fichte: „Existence absolutního nic je vyloučena, neboť pro prokázání existence absolutního nic je nutné nějaké vědomí, které toto nic vnímá, ale pak neplatí, že existuje absolutní nic, je tam to vědomí“

• Členění ontologie:

  • Monismus

    • Existuje jeden princip bytí

      • Materialismus – příčina je hmotného důvodu – př. velký třesk, Marx

      • Idealismus – příčina je nehmotná, duchovní

        • Objektivní idealismus

          • Příčinou bytí je síla, která existuje nezávisle na mně – př. náboženství

          • Platón, John Locke

        • Subjektivní idealismus

          • Okolní svět je zprostředkován mým vědomím

          • Okolní svět asi existuje

          • Subjekt (já) je více než okolní svět solipsismus – okolní svět je výplodem mého vědomí

          • Krajní subjektivní idealismus – povyšuje význam zprostředkovatele

          • Berkely (empirismus) x Fichte (moje já vytváří okolní svět)

  • Dualismus

    • Příčinou bytí jsou dva protichůdné principy

    • Př. Descartes – „Hmota a duch“ – není to ale důsledné, spojí to s Bohem

  • Pluralismus

    • Podstatou bytí je více až nekonečno principů

    • Demokritos – atomy

    • Empedokles – oheň, voda, vzduch, země

    • Leibniz – monády, monadologický princip

GNOZEOLOGIE

• Nauka o poznání

• Otázkou není, co poznáváme, ale JAK

• Jaké jsou možnosti našeho smyslového poznání

• Přístupy:

  • Naivní realismus

    • Svět je takový, jaký ho vnímáme

  • Kritický realismus, kritické poznání

    • Př. David Hume – jestli je modrá opravdu modrá nikdy nezjistíme, vždy to bude pouze vjem – nemůžeme zjistit, jaký ten svět doopravdy je, protože to naše vnímání je už předem něčím ovlivněno

    • Svět není takový, jaký ho vnímáme

  • Skepticismus

    • Pochybování a ověřování našeho systému (smyslového poznání, víme, že svět není takový, jaký se jeví)

      • Vědecký skepticismus – opírá se o falzifikaci – říká, že teorie je pravdivá, platí-li při použití opačného postupu opak (1+1=2 / 2-1=1), Popper: ve vědě není důležité pravdy potvrzovat, ale snažit se je vyvracet