7. Filozofie 19. a 20. století

Filozofie 19. a počátku 20. století

- patří sem i Marxismus

- v Evropě průmyslová revoluce

- mohutný rozvoj vědy a techniky

- dochází k industrializaci společnosti

- přesun obyvatelstva z venkova do měst

- rostou majetkové rozdíly společenská nespravedlnost

- iracionalismus

- reakcí na to jsou opakované revoluce vznik dělnického hnutí, socialistické mýšlení

- filosofie 19. století se odklání od abstraktních systémů

- je kritizován Hegelův abstraktní racionalismus

- filosofické myšlení se štěpí na dva protichůdné proudy:

1. první z nich klade důraz na vědecký přístup ke skutečnosti (pozitivismus a marxismus)

2. druhý inklinuje k iracionalismu (Schopenhauer, Nietzsche, Kierkegaard).

POZITIVISMUS

- filosofický směr kladoucí důraz na fakta, vědeckost a dokazatelnost (protichůdné k iracionalismu)

Auguste Comte (1798 - 1857)

- již od mládí byl přesvědčen, že je třeba od základů reorganizovat celé vědecké poznání a filosofii

- zakladatel sociologie

- udělal z ní vědu

- roztřídil všechny vědy, matematika je základ

- je třeba postavit filozofii na vědeckosti, ověřitelnosti a empirismu

- jediné relevantní poznání je věda

- odmítá Kantovu „věc o sobě“

- nejdůležitější je poznávat svět, ve kterém žijeme, tak jak existuje

- praktičnost, vše třídit

- vědění lidstva prošlo třemi historickými stádii tzv. zákon tří stádií:

• teologické stádium

- nadpřirozeno

• metafyzické stádium

- zobrazení nadpřirozena abstraktními pojmy

• pozitivní stádium

- vědecký přístup ke světu

- založený na zkušenosti a faktech

- jde o ideál

- odmítá náboženství

- důležité je vědecké poznání

- nastolení rozumného společenského řádu

- idea pokroku

John Stuart Mill

- štěstí je v dělání užitečných věcí

- spojuje Comtův pozitivismus a anglický empirismus (poznání ze zkušenosti)

Herbert Spencer

- druhá fáze pozitivismu přichází na přelomu 19. a 20. století

- empiriokriticismus Ernsta Macha

Ernst Mach (1838 - 1916)

- narozen v Chrlicích

- fyzik a filozof

- empirik

- inspirován atomiky

PRAGMATISMUS

- první americký filozofický směr, do této doby Amerika jen reflektovala evropské vlivy

- filozofie se jim jevila jako příliš těžko pochopitelná

- vznikal na přelomu 19. a 20. století

- měl by být metodou řešení problémů

- je metodou jak intelektuálně řešit nebo hodnotit problémy teorií o druzích poznání, kterého jsem schopni sami dosáhnout

- pragmatismus nedůvěřuje teoretické činnosti, ptá se, co nám teoretizování přináší

- pragmatisté, než určí pravdivé tvrzení, musí vymezit využitelnou hodnotu tohoto tvrzení (možnost uplatnění)

- u každé teorie musíme vědět co by přinesla, jaké by byly důsledky, kdybychom podle ní jednali

základem je snaha o to abychom zvládli řešit problémy a je mi fuk jak vznikl vesmír (praktický přístup)

- myslíme jenom proto, abychom vyřešili své problémy