Gynekologika

LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ MOTILITU_DĚLOHY

Do této skupiny patří:

• Uterotonika: látky, které způsobují kontrakce dělohy

• Tokolytika: látky, které naopak způsobují relaxaci dělohy

3 doby porodní viz fyziologie:

Poznámka: Fyziologický hormon oxytocin má sice stimulační účinek na dělohu, ale žádné přímé spojení mezi oxytocinem a začátkem porodu není, protože porod začne i při úplném deficitu oxytocinu. Spouštěči děložních kontrakcí, a tím induktory porodu, jsou prostaglandiny a faktory aktivující destičky (PAF).

Uterotonika

• Oxytocin

• Hormon zadního laloku hypofýzy.

• Způsobuje kontrakce hladkého svalstva dělohy.

• Je vyplavován v průběhu laktace, je zodpovědný za ejekci mléka.

• Receptory pro oxytocin jsou přítomné v mléčné žláze během laktace a v děloze v průběhu těhotenství, zejména však na jeho konci (zvyšuje se na něj citlivost).

• V malých dávkách zvyšuje frekvenci a velikost kontrakcí, a tudíž podporuje vypuzení plodu.

• Velké dávky vyvolávají přetrvávající stah uteru, proto jsou nebezpečné, pokud jsou podány v průběhu porodu. Mohutná děložní kontrakce totiž může vést k ruptuře dělohy, nebo k fetální smrti následkem ischemie.

• Velké dávky jsou naopak vhodné pro zastavení poporodního krvácení při děložní atonii.

• Je účinný pouze po parenterálním podání. Může však být použit i ve formě nasálního spreje nebo pro bukální podání, což jsou vhodné způsoby pro stimulaci ejekce mléka.

• Je nevhodný v první a druhé době porodní, kdy tonus dělohy je vysoký.

• Prostaglandiny

• Jsou vysoce biologicky aktivní látky.

• Jsou to lokální hormony, které jsou syntetizovány, účinkují a jsou inaktivovány převážně v místě svého vzniku.

• Přirozeně se vyskytující PGE2 a PGF2α mají krátký poločas, proto se používají jejich syntetická analoga. V porodnictví se používá dinoprost a karboprost (PGF2α) a dinoproston (PGE2)

• Pokud jsou podány v průběhu posledních dvou trimestrů těhotenství, způsobují silné kontrakce dělohy, které mohou navodit porod.

• Základním účinkem analogů je ovlivnění funkce žlutého tělíska a podle výsledného efektu je lze rozdělit na analoga luteolytická a luteotropní

Poznámka: Žluté tělísko (corpus luteum) vzniká po ovulaci z Graafova folikulu, produkuje ženské pohlavní hormony, přetrvává několik dní, a pokud nedojde k oplození tak zaniká. Při oplození přetrvává řadu týdnů a než se vytvoří placenta, tak je důležitým producentem hormonů nutných k udržení těhotenství.

• Luteolytická analoga:

• kontrahuje cévy vyživující žluté tělísko, a tím dojde k luteolýze, zastavení tvorby progesteronu a k obnovení cyklu. U těhotných vyvolá porod nebo potrat; také stimuluje kontraktilitu hladkého svalstva dělohy.

• Nejúčinnější jsou ke konci těhotenství a jsou podstatně efektivnější než oxytocin.

• Lokální podání na hrdlo děložní indukuje dilataci krčku.

• NÚ: