Franz_Kafka_Promena

2

• téma a motiv

téma: bezútěšná rodinná situace
motivy: obluda, kašel, soužení, talíře

• časoprostor

prostor: byt rodiny Samsových
čas:

není určen

• kompoziční výstavba

Povídka je rozdělena do tří částí, děj je vyprávěn chronologicky.

• literární forma, druh a žánr

próza, epika, povídka

• vypravěč

er-forma – vševědoucí vypravěč

• postava

Řehoř Samsa – býval živitelem rodiny. Po proměně shledává, že je všem na obtíž, a těžce to nese.
Snaží se být co nejméně náročný a neobtěžovat. Nejprve si čistí tělo o koberec, postupně se začne
zanedbávat a je špinavý, zaprášený a pokrytý pavučinami. Stále méně jí, až zemře.
sestra Markétka – citlivá, hraje na housle, dává Řehořovi dvakrát denně najíst. Postupem času lituje
Řehoře míň a míň, kvůli jeho proměně je nucena chodit do práce a nemůže studovat hudební
konzervatoř. V závěru povídky je řečeno, že roste do krásy.
matka – nedokáže se s Řehořovou změnou vyrovnat, bojí se ho, do pokoje vstupuje jen málokdy. Celé
večery probrečí.
otec – starý pán, který se nechal Řehořem živit. Po proměně je nucen přijmout práci sluhy. Zachovává
stařecké zvyky, chodí v uniformě sloužícího a téměř se nepřevléká, doma většinu času prospí.
K Řehořovi má záporný vztah, až agresivní. Zranil ho jablkem, vyháněl ho holí.

• vyprávěcí způsoby

pásmo vypravěče v er-formě
přímá řeč – Markétka, otec

• typy promluv

monolog – Markétka
vnitřní monolog – otec

• jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

oslovení

Milí rodiče

dysfemismus obluda (= bratr proměněný v brouka)

• tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

hyperbola

Má tisíckrát pravdu; věčné soužení

přirovnání

Když jednou člověk musí tak těžce pracovat jako my všichni

3

Literárněhistorický kontext

• kontext autorovy tvorby

první čtvrtina 20. století

Franz Kafka (1883–1924)
- narozen na Starém Městě v Praze, psal německy = mateřský jazyk, mluvil česky a francouzsky
- židovský původ, učil se hebrejsky
- měl dva bratry (oba zemřeli v dětském věku) a tři sestry (všechny zemřely v koncentračních
táborech)
- otec byl velkoobchodník s galanterií, s Franzem si nerozuměli
- rodina se 14x stěhovala
- absolvoval Německou chlapeckou školu a Německé státní gymnázium
- studoval práva na německé části KU, chodil na přednášky z germanistiky a dějin umění
- na studiích se seznámil s Maxem Brodem – celoživotní přátelství
- pracoval v pojišťovně jako tajemník – u kolegů i nadřízených oblíbený, povyšoval
- práce ho naplňovala i rozčilovala zároveň
- vždy pečlivě, ale nenápadně oblečený
- usměvavý, laskavý, neměl rád vulgární vtipy, zábavný, nekuřák, vegetarián, abstinent, nepil kávu ani
čaj, nejedl čokoládu
- nízké sebevědomí
- zajímal se o českou politiku, přispíval na politické vězně
- vztah s několika ženami, 4x zasnoubený (2x se stejnou ženou), ale nikdy se neoženil
- jednou z nich byla Milena Jesenská, překladatelka jeho děl do češtiny – setkali se pouze dvakrát,
dopisovali si
- od r. 1917 měl tuberkulózu hrtanu – pobýval v sanatoriích (Čechy, Slovensko, Rakousko, Německo,
Itálie, Švýcarsko), nemohl mluvit a polykat
- r. 1922 byl penzionován
- téměř pořád žil u rodičů
- od r. 1923 žil v Berlíně a věnoval se psaní
- publikoval od r. 1908, své povídky veřejně četl
- od r. 1909 si vedl deník
- v závěti vyslovil přání, aby Max Brod zničil všechna nepublikovaná díla – Brod neuposlechl
- zemřel v sanatoriu v Dolním Rakousku, je pohřben na Novém židovském hřbitově na Žižkově

rysy díla:
fantaskní a absurdní svět bez logiky
svět je líčen do nejmenších podrobností
ve většině děl je největším zlem byrokracie – bezúspěšný boj člověka
pesimismus, pocity vyřazenosti
hlavní postavy nemívají příjmení – všeobecná platnost, bývají ponižovaní
příběhy končí tragicky nebo bezvýchodně
Proces – román
- 10 samostatných kapitol, pořadí není jasně dané
- hlavní hrdina Josef K. od dne svých 30. narozenin
- čím se provinil? – žil monotónní život, nesnažil se vymanit ze stereotypu, neprojevil odpor vůči
procesu
Nezvěstný (Amerika) – nedokončený román, mladík cestuje lodí do Ameriky, bydlí u přítele
Zámek – nedokončený román
soukromá korespondence, např. Dopisy Mileně – depresivní, nejzajímavější jsou dopisy Mileně
Jesenské