2. STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
-
rozlišujeme pevné látky krystalické a amorfní
KRYSTALICKÉ LÁTKY
-
mají pravidelně uspořádané částice do krystalové mřížky
monokrystalické (monokrystaly)
-
pravidelné rozložení částic se periodicky opakuje
-
např. CuSO4, CaCO3
-
bývají anizotropní
-
vlastnosti látek závisí na směru (pevnost…)
-
dřevo se líp rozštípne podél vláken než napříč
-
-
polykrystalické (polykrystaly)
-
krystaly mají nahodilé uspořádání
-
např. kovy
-
bývají izotropní
-
ve všech směrech stejné vlasnosti
-
-
další dělení: anizotropní,izotropní
AMORFNÍ LÁTKY
-
nemají pravidelné uspořádání částic
-
např. plasty, vosky sklo
-
KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
ideální krystalická mřížka
-
strukturu kryst. látek popisujeme pomocí základní krychle = elementární buňka
-
když tuhle krychli vezmeš a posuneš podél prodloužené hrany, dostaneš ideální krystalovou mřížkou
typy základní krychle
prostá
-
8 atomů, v každém vrcholu
-
např. polonium alfa
plošně centrovaná
-
14 atomů, v každém vrcholu a vprostřed každé stěny
-
Au, Ag, Cu
prostorově centrovaná
-
9 atomů, v každém vrcholu a vprostřed krychle
-
Li, Na, K
DEFORMACE PEVNÝCH TĚLES
-
deformace = změna tvaru, rozměrů a objemu způsobena vnějšími silami
-
pružná (elastická) → dočasná
-
trvalá (plastická
Deformace tahem
-
opačné síly
-
např. lano výtahu, bungee jumping
Deformace tlakem
-
např. sloup
Deformace ohybem
-
horní vrstvy deformovány tlakem
-
spodní vrstvy deformovány tahem
-
uprostřed vždy střední vrstva - bez deformace
-
např. police
Deformace smykem
-
síly F a -F působí na horní a dolní podstavu
-
př. nýt, nůžky
Deformace kroucením
-
na koncích tělesa působí 2 dvojice sil, mají stejně velké momenty
-
př. ždímání
SÍLA PRUŽNOSTI, NORMÁLOVÉ NAPĚTÍ
-
jestliže zvětšujeme vzdálenost mezi částicemo působením vnějších sil, začnou mezi částicemi převládat přitažlivé síly - při pružné deformaci vznikají síly pružnosti
-
při pruřné deformaci pevného tělesa působí na příčný řez o obsahu S z obou stran síly pružnosti, které jsou při rovnovážném stavu tělesa rovny deformačním silám
Normálové napětí - σn
-
vzniká při pružné deformaci
Mez pružnosti - σe
-
maximální hodnota normálového napěti, při které je deformace ještě pružná
-
je to daná hodnota
Mez pevnosti - σp
-
maximální hodnota normálového napětí, při jejímž překročení dojde k porušení soudržnosti
-
prostě když překročíš mez pevnosti papíru, tak se roztrhne
-
Hookův zákon pro pružnou deformaci tahem
-
Δ l = prodloužení → Δl = l - l1
-
l1 = původní délka
-
l = konečná délka
-
relativní prodloužení
-
ε = ( Δl/l1) * 100 %
-
při pružné deformaci tahem je normálové napětí σn přímo úměrné relativnímu prodloužení ε
-
σn = E*ε
-
E = modul pružnosti, daná hodnota v Pascalech
-
