Četba - Černé díry; Reithův cyklus přednášek pro BBC

Šimon Žáček, 4. B

Četba – Černé díry: Reithův cyklus přednášek

Autor: Stephen Hawking + David Shukman (předmluva, komentáře, dovětek)

Obsah: V roce 2016 byla vědeckým redaktorem pro BBC Davidem Shukmanem publikována série dvou rozhlasových přednášek věhlasného teoretického fyzika Stephena Hawkinga. Shukman nám nejprve stručně popisuje, v čem tkví půvab Hawkingovy osobnosti a klade apel na mezníky v jeho životě (zejména pak propojování světa kosmologie s mikrosvětem částic). Hawkingovým celoživotním tématem byly bezesporu černé díry, které v této knize hrají hlavní roli. První přednáška nazvaná Opravdu černé díry nemají vlasy? byla na BBC vysílána 26. 1. 2016. Hawking zde zmiňuje proces hroucení a vyhasínání hvězd přes počáteční skepsi Einsteina až po průlomový výzkum Johna Wheelera. Dále se zabývá problematikou bílých trpaslíků a neutronových hvězd s obrovskou hmotností, které se smrskávají do jednoho bodu zvaného singularita. Poté se dostane k samotné podstatě černých děr a zmiňuje, že zvenčí nelze pozorovat žádné vlastnosti ($= "\text{vlasy}"$), jen hmotnost, míru rotace a elektrický náboj. O černých dírách a jejich horizontu událostí lze uvažovat skrz entropii a postulát kvantové fyziky. To nás dostává ke střetu teorií a položení otázky, zda vše pohlcující černá díra může vyzařovat teplo. Na to Hawking de facto navazuje druhou přednáškou Černé díry nejsou tak černé, jak si je malujeme z 2. 2. 2016. Tepelné vyzařování černých děr je zde potvrzeno a odůvodněno „virtuálními“ částicemi a antičásticemi. Nato se Hawking zamýšlí nad černými děrami jakožto zdroj energie. Neopomíjí důležitost vědeckého determinismu a Feynmanovi teorie dvou historií, z nichž jen v jedné je černá díra v druhé nikoli. V poslední části dochází ke konsensu, že informace mohou uniknout z černé díry, možná i přímo do jiné prostorové dimenze. Kniha je doplněna ilustracemi z Hubblesite Gallery.

Hodnocení: Tentokrát jsem se rozhodl sáhnout po čerstvější publikaci pana Hawkinga, ke kterému nesmírně vzhlížím. Na základě Vesmíru v kostce (z roku 2000), který jsem četl předtím, jsem měl možnost vybrat si téma moderní fyziky, které mě nejvíce zaujalo. Když jsem nalezl tento svazek přepsaných přednášek, neváhal jsem a chtěl jsem si jej přečíst. Musím přiznat, že od roku 2000 se toho tato sféra fyziky prošla velkým vývojem. Nejvíce mě fascinovalo, jak pan Hawking v relativně krátkých úsecích dokázal vystihnout vše podstatné. Jen doplňující komentáře pana Shukmana působili trochu jako shrnutí a animace nebyly ani zdaleka tak vydařené a nápomocné, jako v Hawkingových předchozích knihách. Největším plusem ale zřejmě je Hawkingův výzkum samotný. Vůbec v této knize se objevilo tolik střetů světa kvantové a relativistické fyziky, že snaha o „teorii všeho“ mi již nepřijde absolutně zcestná. Ovšem to je na hlubší diskuzi. Stephen Hawking realizoval přednášky v době vydání jeho matematického důkazu o zachování informací v černých dírách. Je mi líto, že již tuto myšlenku nemůže jeho geniální mozek vyvíjet dál, řada je teď na nás ostatních.