Holografie - referát

Holografie vyuziva koherentniho (vetsinou) laseroveho svetla k vytvoreni, zaznamu a rekonstrukci kvazistacionarniho interferencniho obrazce. Ten se ziska protnutim dvou svazku svetla vzniklych rozdelenim puvodniho jedineho svazku, z nichz jeden nezmenen slouzi jako tzv. referencni svazek a druhy po odrazu od predmetu (tzv. predmetovy svazek) nese informaci o jeho tvaru. Do prostoru, kde se oba svazky setkaji a vytvori interferencni pole, se vlozi zaznamove prostredi, napriklad fotograficka deska, na kterou se interferencni pole v jistem prurezu zaznamena. Podle orientace desky k interferencnim plocham se deli holograficke zaznamy na ruzne typy. Pro zaznam pohybujicich se predmetu je treba pouzivat velmi kratkych svetelnych pulsu, typicky kratsich nez 1 ns, jinak se neziska kvazistacionarni interferencni pole.

Rekonstrukce probiha tak, ze se deska osviti stejnym svazkem jako byl referencni svazek. Difrakci svetla na mrizce desky vzniknou v idealnim pripade (je-li mrižka harmonicka) dve difrakcni maxima, z nichz jedno je totozne s puvodnim predmetovym svazkem, druhe je tzv. pseudoskopicke, ma obracenou perspektivu. Dulezite je, ze rekonstruovany svazek na rozdil od obycejne fotografie nese informaci o fazi svetla, nejen o jeji intenzite. To dovoluje pozorovateli nahlizet na obraz v jeji perspektive.

Je sice pravda, ze kazda mala ploska hologramu nese informaci o celem predmetu, ale tato informace neni stejna jako informace obsazena v celem hologramu. Nazorne si tento rozdil muzeme objasnit predstavou okna (velikosti zaznamoveho prostredi), pres ktere se na predmet divame. Cim mensi kousek hologramu pouzijeme k rekonstrukci, tim mensi je okno, pres ktere predmet prostorove vidime.

3D hologramy

Obrazová holografie patří mezi nejrozšířenější oblasti aplikace optických difrakčních struktur. Cílem je zhotovování třídimensionálních (3D) obrazů, či abstraktních difrakčních a barevných obrazců. Kusová a malosériová výroba se uskutečňuje jak pro střední a větší formáty (halogenostříbrné materiály), tak pro menší formáty (dichromovaná želatina, fotopolymery). Masová výroba hologramů se většinou provádí ražením matric do plastových fólií, které se pak aplikují formou samolepek, nebo horkou ražbou na papírový, případně tkaninový podklad. Obrazové hologramy se uplatňují jako obrazy v umění, prostorové ilustrace, dokumentace, jako šperk, hříčka, reklamní prvek, dekorace (difrakční fólie) i zabezpečovací prvek.

Informační obsah hologramu je díky vysoké prostorové frekvenci (řádu tisíců čar/mm) vysoký, avšak pro vizuální pozorování je řada informací nadbytečná a okem nepostižitelná. Naskýtá se tedy otázka nadbytečnosti, a tím pádem i možnosti redukce informačního obsahu na nezbytnou oku přiměřenou úroveň. takové redukci objemu zachycovaných informací dochází použitím techniky duhových hologramů. U duhového hologramu se pomíjí vertikální paralaxa (tj. prostorovost) obrazu. Obraz je při záznamu zobrazován přes vodorovnou štěrbinu, a ta se díky dispersi hologramu v bílém světle při dopadu rekonstrukční vlny rekonstruuje duhově.