Příprava na test z fyziky

schrödingerova rovnice

popisuje časový a prostorový vývoj vlnové funkce částice, která se pohybuje v

poli sil

planckova rovnice

h = plackova konstanta - rozměr momentu hybnosti/akce, jednotka J/s, je rovna

cca 6,62 * 10-34 J/s

vlnově-korpuskulární charakter

vlny: difrakce, interference, lom, odraz částice: comptonův rozptyl,
fotoelektrický jev

antičástice

stejná hmotnost, ale u zbytku hodnot opačné znaménko např foton či neutrální

pion jsou se svou antičásticí shodné

čísla v jádře

nukleonové - Aneutronové - Nprotonové - Z

vlastnosti jádra

10-15 mstabilita záleží na vazebné energii - čím vyšší vazebná energie, tím vyšší

stabilita

izotop

stejné Z, odližné N a A

izobar

stejné A, zbytek je odlišný

izomery

odlišná prostorová konfigurace

hmotnostní schodek jádra

hmotnost jádra je nižší než součet hmotností dílčích nukleonůčím vyšší schodek,

tím vyšší vazebná energie a tím stabilnější jádroproto je efektivní lehká jádra

slučovat a těžká štěpit

spin jádra

lichý počet nukleonů nebo protonů a neutronů (sudo-lichá nebo licho-lichá) -

výsledný spin není roven 0sudo-sudá jádra - spin je 0

magnetický moment

u jader se spinem větším než 0 jsou jevy nukleární mrjednotka magnetického
momentu je jaderný magneton

orbital

funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného

kvantového stavu v elektronovém obalu atomus, p, d, f

kvantová čísla

n, l, m, s

kvantové číslo n

hlavníenergetická vrstvaEnBohrův poloměr - určuje vzdálenost elektronu v dané

slupce od jádra

kvantové číslo l

vedlejšítvar orbitalu0 až n-1orbitální moment hybnosti elektronu

kvantové číslo m

magneticképrostorová poloha orbitalů-l, přes 0, do +l

bohrův magneton

přeibložné vyjádření magnetického momentu e

kvantové číslo s

spinovévnitřní moment hybonsti elektronu S

magnetické spinové číslo

vlastní neboli spinový magnetický moment - základní vlastnost e, souvisí se

spinem

excitace

elektron přejde díky pohlcení přídavné energie do vyšší energetické vrstvy - čím

vyšší excitace, tím nižší stabilita

luminiscence

samovolné záření látek - vzniká jako přebytek záření tělesa může být vyvolána
excitací elektronů fosforescencefluoroscence

fosforescence

typ luminiscencetrvá déle než fluoroscenece - déle než -2 sekundypříčinou je

získaný metastabilní stav

fluorescence

trvá do 10-2 sekundy (nejčastěji 10-9 až 10-6)typ luminiscence

ionizace

velmi silná excitace - elektron je vystřelen mimo atom, tvoří tedy iont

deexcitace

excitovaný e se vrací zpět do stavu s nižší energií - doprovázeno často

vysvícením přebytečné energie, někdy její vlnová délka odpovídá viditelnému
světlu

elektromagnetické záření - spektrum

rádiové vlny - mikrovlny - infračervené záření - viditelné světlo - ultrafialové