Příprava na test z fyziky

osmotický tlak - přesná definice

vnější tlak, kterým je nutno působit na roztok, aby se tlak páry rozpouštědla nad

tímto roztokem zvýšil na hodnotu tlaku páry na dčistým rozpouštědlem

onkotický tlak

osmotický tlak bíkovin krevní plazmy - 3,3 kPa

hypotonický roztok

roztoky s nižším osmotickým tlakem než má plazma

hypertonický

roztoky s vyššímosmotickým tlakem než má plazma

izotonické roztoky

roztoky se stejným osmotickým tlakem než má plazma

endoosmóza

buňka je v hypotonickém roztoku - může skončit hemolýzou (prasknutím) = také
cytolýza neboli plazmoptýza udává osmotickou odolnost buňky

exoosmóza

plazmorhiza / plazmolýza <- v hypertonickém roztoku

kapalné krystaly

uspořádané struktury v kapalinách

plazma - 4. skupenství

při vysokých teplotách je tvořena směsí vysoce ionizovaných částic a elektronů

gibbsovo fázové pravidlo

popis fázových změn počet neaditivních = intenzivních stavových proměnných,

které lze nezávisle pozměnit bez změny počtu fází v systému je počet stupňů

volnosti systému v

princip a význam evaporace

skupenské teplo výparné (jeho vysoká hodnota) - význam pro termoregulaci

fázová rovnováha

"chemický potenciál každé složky má ve všech fázích, které jsou ve vzájemné

rovnováze, stejnou hodnotu"

raoultův zákon

parciální tlak nasycené páry rozpouštědla nad roztokem je roven tlaku nad

čistým rozpouštědlem násobenému jeho molovým zlomkem

henryho zákon

při dané teplotě je množství plynu rozpuštěného v kapalině úměrné parciálnímu

tlaku tohoto plynu nad kapalinou

ebulioskopický a kryoskopický efekt

přítomnost rozpuštěné látky zvyšuje bod varu (ebulioskopický) a snižuje bod

tuhnutí (kryoskopický)

galvanický článek

např. kovové elektrody v prostředí elektrolytů obsahujících ionty kovůvýsledné

napětí je rozdíl napětí na elektrodách

výpočet napětí na galvanickém článku

nerstova rce -

nerstova rovnice

pro klidové membránové napětí - membrána, která je propustná jen pro jeden
druh iontů vznik elektrického pole, které zastavuje tok difuzibiních iontů

donnanova rovnováha

pro membránu propustnou pro více druhů iontů, ale nepropustná pro ionty

bílkovin apod. donnanovo napětí:

stacionární stav

pro stavy blízké termodynamické roznováze platí progogionův princip - pokud

se nemění podmínky, spěje otevřený systém spontánně do stavu

charakterizovaného minimální produkcí entropie obdoba u živých org. je

homeostáza

difuze

přes propustnou překážku, pohybuje se rozpuštěná látka, neuspořádaný pohyb,

koncentrační spád

hustota difuzního toku látky

= tok látky = Jmnožství látky, která za sekundu projde jednotkovou plochou
rozhraní

difuzní koeficient

m2/skonstantas rostoucí teplotou se difuze zrychlujezávisí na viskozitě

rozpouštědla na velikosti částic rozpuštěné látky =1. fickův zákon

1. fickův zákon

hustota difuzního toku je přímo úměrná koncentračnímu gradientu látky dc/dx

2. fickův zákon

popis difuze u většiny reálných difuzních procesů

goldmanova rovnice

= goldman-hodgin-katzova rce propustná membrána, na rozhraní je

potenciálový rozdílstacionární napětí = difuzní napětípřečerpávání iontů proti

elektrochemickému gradientu

klidový membránový potenciál

napětí na polarizované semipermeabilní membráně

termodynamický systém

souhrn látek v prostoru, který je omezen myšlenou nebo skutečnou plochou

termodynamická rovnováha

stav kdy se termodynamická soustava nachází v termální, mechanické, chemické

a radiační rovnováze

vratné děje (fyzikálně)

Proběhne-li v dané soustavě rovnovážný děj v jednom směru a pak ve směru

opačném a soustava se dostane zpět do původního stavu, aniž by nastaly v

okolních tělesech změny

nevratné děje (fyzikálně)

všechny skutečné děje; V jednom směru probíhají samovolně bez vnějšího

působení a k tomu, aby děj probíhal v opačném směru, je nutno dodat energii z

vnějšího zdroje

stavové veličiny

intenzivní = lokální extenzivní = globální = aditivní

intenzivní = lokální veličiny

nezávisí na velikosti systému, teplota či hustota

extenzivní = globální = aditivní

závisí na velikosti systému - objem, hmotnost

I. TZ

zákon zachování energie v termodynamickém systému,

objemová práce systému

Objemová (expanzní) práce se koná tehdy, když při reakci dochází ke změně
objemu (pokud reakce neběží ve vakuu)

neobjemová práce systému

veškerá práce, která není objemová - mechanická, elektrická

II. TZ

= nelze sestrojit

perpetuum mobile
druhého druhu (entropie

musí růst nebo se

neměnit)

Teplo nemůže při styku dvou těles různých teplot

samovolně přecházet z tělesa chladnějšího na
teplejší, tzn. nelze sestrojit periodicky pracující

tepelný stroj (perpetuum mobile druhého druhu),

který by trvale konal práci pouze tím, že by

ochlazoval jedno těleso a k žádné další změně v
okolí by nedocházelo (viz entropie).

entropie

delta S; J/K míra neurčitosti / neuspořádanosti energie termodynamického

systému

entalpie

veličina vyjadřující tepelnou energii uloženou v dané látce delta H;

volná entalpie = Gibbsova energie G

část tepelného obsahu soustavy, kterou je možno využít k přeměně na jinou

formu energie. Zbytek tepelného obsahu soustavy se může přeměnit pouze na

teplo. Její jednotkou v soustavě SI je joule (J).

chemický potenciál

termodynamická veličina, která vyjadřuje změnu energie spojenou se změnou

složení chemické soustavy.

chemická práce

přeměny energie v
termodynamických

systémech chemickými

představuje zobecnění pojmu práce pro
termodynamické systémy s proměnným množstvím

molekul daného druhu, tedy ve kterých probíhají

reakcemi

chemické reakce

disipativní systém (struktura)

zvyšování organizovanosti na úkor jeho okolí - nikdy to není uzavřený systém -

živé organismy

druhy radioaktivní přeměny = rozpadu

gama, beta, alfa, emise neutronů

přeměna gama

vyzáření fotonu gama z jádra, protože mělo nadbytek energie - jedná se

technicky o jadernou deexcitaci, tey uvolnění nadbytečné energie elmag. zářením

přeměna beta

vyzáření elektrou či pozitronu po přeměně neutronu na proton či opačně, je vždy

doprovázeno vznikem (anti)neutrina

beta minus

neutron -> proton + elektron + neutrino

beta plus

proton -> neutron + pozitron + (anti)neutrino

záchyt elektronu

třetí typ beta přeměny, zachycení elektronu z K vrstvy, proton se mění na

neutron a uvolní se neutrino - trochu upravená beta plus proton + elektron ->

neutron + (anti)neutrino

alfa přeměna

vyštěpení jádra helia z příliš těžké částice (nukl. číslo > 150) pro těžkost

vystřelené částice pozorujeme zpětný ráz

zákonitosti radioaktivní přeměny

1. zákon zachování hmoty 2. zákon zachování elektrického náboje 3. zákon
zachování počtu nukleonů 4. zákon zachování hybnosti 5. ZÁKON

RADIOAKTIVNÍ PŘEMĚNY

zákon zachování hmoty

kombinace zákona zachování hmotnosti a energie - spojení veličin vzorcem E =

mc2 po skončení přeměny musí souhlasit klidová hmotnost výchozích jader a
elementárních částic (jinak muselo dojít k přeměně hmotnosti a energie

vzájemně)

zákon zachování elektrického náboje

algebraický součet el nábojů jádra a emitovaných částic je konstantní, nutné je

brát v úvahu znaménka nábojů = lidštěji řečeno, náboj se nesmí objevit ani

vytratit, může se jen přeměnit

zákon zachování počtu nukleonů

počet nukleonů na začátku a na konci jaderného procesu je konstantní,

antičástice mají zákorné zneménko - jádro se sice může sloučit či rozdělit, ale
součet musí vždy sedět

zákon zachování hybnosti

vektorový součet hybnosti dceřinného jadérka a emitovaných částic je roven

nule - hybnost mají i fotony = dle mého chápání to má znamenat, že je z

mateřského jadérka vznikne dceřinné a dále další emitované částice, neboť došlo
k uvolnění energie, budou se šástice pohybovat směrem od sebe a jejich rychlost

bude závislá na jejich hmotnosti, výsledný vektorový součet hmotností musí tedy

být roven nule

zákon radioaktivní přeměny

rychlost radioaktivní přeměny radionuklidu, tedy počet přeměn za jednu

sekundu, je přímo úměrná celkovému počtu nepřeměněných jader přítomných v

daném okamžiku ve vzorku = to samé jako u chemické rovnováhy, čím více
"práce" (tj nepřeměněného vzorku či reakantu), tím vyšší tempo přeměny

aktivita (u radioak. rozpadu)