Referát - Výbuch jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki

Šimon Žáček, 4. bg

Výbuch jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki

Ve dnech 6. a 9. 8. 1945 předvedli Američané snad nejmocnější zbraň všech dob na nevinných občanech nepřátelského státu, aby umlčeli poslední zemi, která chtěla ještě válčit. Svoji lítost však posléze umlčet nemohli.

Zbraněmi, o kterých je řeč, jsou dvě jaderné bomby, které se začaly vyrábět během 2. světové války v rámci Projektu Manhattan. Od roku 1942 pracovala americká laboratoř Chalk River Laboratories na příkaz prezidenta Harryho Trumana na tomto smrtícím experimentu. Obě bomby vznikaly pod přísným utajením z velmi vzácných izotopů radioaktivních prvků. Bomby měly postupně spadnout na dvě vybrané japonské vesnice, Hirošimu a Nagasaki. Dle slov prezidenta bylo nutné udělat tuto zlou věc, aby ještě zlejší lidé neškodili světu. Měl tím na mysli Japonce, kteří se snažili získávat nová a nová území v oblasti Tichomoří během 2. světové války. Jako jeden z mála zachoval Truman chladnou hlavu i po výbuších.

26. 7. 1945 se na Postupimské konferenci Spojenců Američané vyjádřili o svém plánu. Hodlali zaútočit na Japonsko, pokud nepodá císař Hirohito kapitulaci. Japonci se však nebáli a pokračovali v bombardování v Tichém oceánu.

Po pár úpravách byla první bomba směřující na Hirošimu 6. 8. 1945 vypravena jedním ze tří amerických letounů na Japonské ostrovy. Tam se letadlo s bombou nazvanou „Little Boy“ oddělilo od ostatních dvou, které sloužily jako alternativy, a později ráno byla první bomba shozena na vesnici.

Jelikož Japonsko stále nereagovalo na ultimátum stanovené na Postupimské konferenci, byli Američané nuceni 9. 8. 1945 akci zopakovat. Většina obyvatel přes veliké ztráty nevěřila, že by se něco takového mohlo stát znovu. Bohužel. Tentokrát byla z letounu shozena bomba zvaná „Fat Man“ na japonskou vesničku Nagasaki.

Císař Hirohito již byl po druhém výbuchu přesvědčen o kapitulaci Japonska, aby zabránil zániku dalších lidských životů. Kapitulace byla přijata 14. 8. 1945 a 2. 9. 1945 byla podepsána kapitulační smlouva se Spojenci. Tento krok zajistil konec oné nejhrůznější války všech dob. Po zjištění ničivého účinku této zbraně se podepsala smlouva o zákazu shromažďování národního atomového zbrojení. Postupem času se začaly vést spory, zdali pak byl zákrok Američanů koncem války správným.

Každopádně sled událostí se vrátit nedá a fakt, že během takřka 4 dnů zemřelo okolo 200 000 lidí, je mrazivý. Z lékařských výzkumů vyplývá, že během a po výbuchu zemřelo 15-20% na ozáření, 20-30% na popáleniny a 50-60% z jiných příčin (nejčastěji se uvádí zahynutí pod padajícími troskami). Obě vesničky byly de facto zničeny a zbylo pramálo, většinou v té době nově postavené budovy, jejichž zdivo sloužilo jako kryt proti výbuchu.