Vybrané kapitoly ze středoškolské fyziky - Pro přípravný kurz k přijímacím zkouškám z fyziky na DFJP Univerzity Pardubice - Úvod, fyzikální veličiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Y = k . X . (1.2)
Tímto násobením získáváme jako výsledek opět vektorovou veličinu Y, jejíž velikost je k-násobkem původního vektoru X. Je-li přitom číslo k kladné, je výsledný vektor Y stejného směru jako původní vektor X, je-li k naopak záporné, má vektor Y opačný směr vůči původnímu vektoru. V každém případě jsou však oba dva vektory vždy rovnoběžné !!!
Příkladem takového násobení je vztah pro výpočet elektrické síly Fe , jež působí v elektrickém poli intenzity E na částici s nábojem q ( Fe = q . E ). Je-li náboj částice kladný, je směr elektrické síly souhlasný se směrem intenzity E pole, nese-li částice záporný náboj q (takovou částicí je například elektron q = −e), bude na ní působit elektrická síla orientovaná proti směru intenzity E elektrického pole (viz obr. 1.3).
Podobné závěry jako pro násobení platí i pro dělení vektoru reálným číslem (skalárem) k ≠ 0.
Při násobení vektoru vektorem může být výsledkem této matematické operace jak skalární, tak i vektorová fyzikální veličina. Podle toho pak rozlišujeme skalární a vektorový součin dvou vektorových veličin. Touto problematikou se však zde zabývat nebudeme.