Habsburská monarchie 1848-

Habsburská monarchie po revoluci 1848

• revoluce vojensky poražena ve všech částech monarchie

• VÝSLEDKY - odvolán Metternich(= konec metternichovského absolutismu) = naděje

ALE - nový panovník FRANTIŠEK JOSEF - rozehnal kroměřížský sněm (práce na ústavě)

monarchie není přetvořena v konstituční, stále absolutismus + centralismus

odstraněno poddanství a robota (za náhradu)

rovnost občanů před zákonem

1849-1859 BACHOVSKÝ ABSOLUTISMUS = NEOABSOLUTISMUS

ministr vnitra ALEXANDR BACH ( → „dej si bacha“)

opět tajná policie (udavačství+ cenzura = zákaz svobody slova, tisku, spolčování

ALE hospodářský liberalismus = podpora podnikání: zrušení cechů, zrušena vnitřní cla, zakládání kampeliček

1859 – porážka Rak. V sev. Itálii – u Magenty a Solferina→ nutná změna režimu→ odvolán Bach

1860 – ŘÍJNOVÝ DIPLOM – císař se zříká absolutismu a slibuje ústavu

1861 – ÚNOROVÁ ÚSTAVA (Schmerlingova) - ZKLAMÁNÍ – málo demokratická – sice formálně odstranila absolutismus + zřídila říšskou radu (fce poradního orgánu - nejvyšší zákonodárnou moc), ale když se rada nesešla, vládl císař bez ní + nerušila centralismus ani cenzuru

1866 – prusko-rakouská válka (bitva u Sadové) – porážka Rak. → využívají Maďaři

1867 – R-U vyrovnání – vídeňská vláda + Andrassy za Maďary – rozdělení monarchie říčkou Litavou:

Předlitavsko – Z část – více členitá – Rak., Čechy, Morava, Slezsko, Halič, Bukovina

Zalitavsko – V část - Uhry, Slovensko

+autonomie Uher – vláda v Pešti

společná jen hlava státu a 3 ministerstva: financí, zahraničí a vojenství

HABSBURSKÁ MONARCHIE OD 1867

1867 pro Předlitavsko vydána PROSINCOVÁ ÚSTAVA

• demokratičtější – rušila cenzuru; přetvořila říšskou radu na „parlament“ (už ne jen poradní sbor) – pravidelné schůze, schvalování zákonů, kontrola ministrů

• Říšská rada - Vídeň

Volby: NEPŘÍMÉ (volili se volitelé), NEROVNÉ (každý hlas jinou váhu, volilo se v kuriích)

NEBYLY VŠEOBECNÉ - volební cenzus (minimální daňový odvod) - právo volit pouze

majetní

• snaha o všeobecné a rovné hlasovací právo – několik reforem – přidána 5. všeobecná kurie, snížen volební cenzus, až 1907 – všeobecné a rovné hlasovací právo – muži nad 24 let (všeobecné jen v kontextu tehdejší doby!!! Ženy až po 1SV)

POLITIKA ČESKÉ ŠLECHTY A BURŽOAZIE

před 1848 žádná oficiální politická strana – pouze říšská rada, zemský sněm – šlechta zde brojí proti centralismu (hrabě Lev Thun, hrabě Jindřich Clam Martinic)

spolky -umělecké, vlastenecké, tělovýchovné - 1861 HLAHOL, Jednota k povzbuzení průmyslu (liberální měšťanstvo), spolky radikálních studentů (na pomoc Polákům po porážce revoluce 1831); Český klub turistů (Vojtěch Náprstek), Americký klub dam 1865 (Vojtěch Náprstek)…