Habsburská monarchie 1848-
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1862 – SOKOL (Jindřich Fügner, Josef Tyrš) – původně apolitický spolek, ale „kdyby nebylo Sokola…
-několikrát zakázán
-ve 2.pol.19.stol. vznikají první české buržoazní „politické proudy“: STAROČEŠI a MLADOČEŠI
-STAROČEŠI (liberálové) – Fr. Palacký, F.L. Rieger – konzervativní, žádné radik. změny
-MLADOČEŠI (radikálové)– mladší generace- Jan Neruda, Jakub Arbes, bratři Grégrové
Reakce na R-U vyrovnání 1867 – chápali ho jako zradu – válka rak.-prus. se odehrávala na našem území, Češi bojovali za císaře →očekávali nápravu poměrů (nepřišla)
→ protestní akce – POUŤ ČECHŮ DO MOSKVY (Pal., Riegr) – neúspěch
RIEGR K NAPOLEONOVI III. – neúspěch
+ manifestace při převozu korun. klenot z Vídně do Prahy 1867
+ tábory lidu (Říp, Blaník, Vítkov)
· účast hl. Mladočechů x Staročeši podpora „kabinetní politiky“
+1868 – základní kámen Národního divadla – masová akce, projev národního cítění
příprava„rakousko-českého vyrovnání“ –císař nakloněn (České země průmyslová základna + hrozba dalšího konfliktu s Pruskem)→ jednání mezi vládou a českou šlechtou (Clam Martinic) a liberálů(Riegr) + slib korunovace
1871 – FUNDAMENTÁLNÍ ČLÁNKY (=české vyrovnání) – menší autonomie jak Uhry, mělo být stvrzeno korunovací
ale NEÚSPĚCH - odpor Němců u nás + Uhrů (že ostatní národy Zalitavska budou chtít něco podobného)
→ potvrzen DUALISMUS →zklamání Čechů→ PASIVNÍ RESISTENCE (opustili říšskou radu, pak i český sněm)
- další prohloubení rozporů mezi Staročechy a Mladočechy – podíl šlechty na politice, (ne)setrvání u politiky PR
→ 1874 – NÁRODNÍ STRANA SVOBODOMYSLNÁ (=Mladočeši) – NE PR, ale činný odpor; volební reforma, bezplatné škol.
NÁRODNÍ STRANA (=Staročeši) – PR do 1879, spojení se šlechtou
-obě postupně návrat do říšské rady
→změna taktiky českých politiků – tzv.“DROBEČKOVÁ POLITIKA“ – za podporu vídeňské vlády získali alespoň menší ústupky (jazykové a kulturní) :
jazykové zrovnoprávnění (na úřadech)
snížení volebního cenzu z 10 na 5 zlatek
rozdělení pražské univerzity na českou a německou část- KARLO – FERDINANDOVA UNIVERZITA – možnost profesorů si vybrat, kde chtějí přednášet, na české se vyučovalo v ČJ (tak se do Prahy z Vídně dostává i prof. T.G.Masaryk, Goll – pozitivismus = fakta,prameny) +zvýšen počet českých stř. i zákl
otevření Národního divadla
1890 – PUNKTACE – úprava veřejné správy – vytvořeny německé a smíšené oblasti (výhodné pro Němce)→pokles oblíbenosti Staročechů (iniciovali jednání) → 1891 propad u voleb do říšské rady, NSS jedinou silnou stranou
-vlivem rozvoje průmyslu a růstu vzdělanosti dochází k další politické diferenciaci
- 90.léta 19.stol. pokrokové hnutí – hl. čeští studenti- znalost poměrů v cizině →kritika dosavadní politiky, volání po reformách a větších právech – nejradikálnější skupina kolem časopisu OMLADINA (Rašín,Klofáč, S.K Neumann) – 1894 – vykonstruovaný proces s Omladinou – 76 obžalovaných (letáky, demonstrace, přípravy spiknutí