HAMLET - koncept maturitního okruhu

Hamletův monolog Být, nebo nebýt je ze třetího dějství hry). Příznačné jsou Hamletovy dvě jazykové roviny. Jedna z nich je vážná, 

druhá má vyjadřovat fingované šílenství. Hamlet hovoří ve slovních hříčkách, které jsou pro ostatní neprůhledné.  

Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):  

Tragédie má poukazovat na fakt, že se bezohledná touha po moci nezastaví ani před násilím a intrikami. Původní konflikt rodinný a 

milostný  přerůstá  v obecně  společenský  konflikt  s nadčasovým  významem.  V Hamletovi  spatřujeme  motiv  osamoceného  jedince 

ve světě zločinu a intrik. Pomsta je brána jako odčinění nepráví, ale jeví se jen jako marné gesto. Celou tragédií prostupují úvahy o 

smyslu života a lidské existence.  

Charakterizovat hlavní postavy v díle:  

Centrální postavy tvoří dva rodinné kruhy: královský (Hamlet, jeho strýc král Claudius, královna Gertruda, duch zemřelého krále) a 

kruh rodiny státního rady Polonia (jeho dcera Ofélie a syn Laertes). Hamlet je s oběma spojen postavou ženy (jeho matka; Ofélie). 

Hamlet je typ rozpolceného člověka: má pocit povinnosti trestat zlo, ale na druhé straně nevěří ve vlastní síly, i když touží po činu. 

Claudius je personifikací upadajících hodnot a zkaženosti. Gertruda je též vnitřně rozpolcená – je manželkou vraha svého muže, ale 

zároveň milující matkou. Ofélie je zmatená Hamletovým chováním. Čestnost, oddanost a spravedlnost ztělesňuje Hamletův přítel 

Horacio, vyrovnaná osobnost. Polonius je až směšný svou oddaností Claudiovi.  

Zařadit autora díla do literárněhistorického kontextu světové literatury, pohovořit o literárněhistorickém kontextu