23. Křesťanská filozofie

→ násilné převracení na víru (trvá až do vrcholného středověku 14.st) – církev nás spasí

- inspiroval - „Pochybuji, tedy jsem“ – Rene Descartes, nezpochybnitelný základ světa

JAN SCOTUS ERIUGENA 8. st.

- uzavírá patristiku

- rozum X víra – ale nechce dopadnout jako Pelagius

- Bůh vše založil, vše vychází z něj – zdroj všeho

- potvrzuje to, co řekl Augustin – TEOCENTRISMUS

SHRNUTÍ: - jak se tvořila dogmata (teze, o které se nepochybuje) každá věta v Bibli se musí interpretovat – upozorňuje Jan Hus, Luther – církev se odklonila od podstatného

Část d

SCHOLASTIKA 9. – 15. st.

• Raná 9. – 11. st.

• Vrcholná 11. – 13. st

• Pozdní 14. – 15. st.

= křesťanská filozofie na univerzitách – vzdělanost

- svobodnější prostředí

- aristokrati, kněží, měšťané – laici z hlediska teokratického vzdělání

- metoda vedení sporu – dogma – shromažďujeme argumenty pro contra → výsledkem je potvrzení dogmat

- koncily + bible + výroky církevních hodnostářů → NEMŮŽE SE O NICH POCHYBOVAT

- učitelé na univerzitách – postih, šíří se nervozita

- vztah víry a rozumu – přibývá vzdělanců

Spor o universalia = obecniny

1. Nominalismus – věci jsou jen věci – máme s nimi přímou zkušenost – první věci, poté obecniny (stůl, jméno)

2. Realismus – idealismus, primární je idea, existují jen obecniny – jsou trvalé a neměnné, lze je pojmenovat a poznávat, ale věci od nich odvozené jsou vždy proměnlivé (koňovitost, ne kůň), zástupci církve

Proč se o to vedly spory? – veškerý problém musíme převést na náboženství, očima víry

N: hmotný svět je důležitější než ten duchovní – císař, panovník X papež, církev

→ SPOR O INVESTITURU – šlo o dosazování církevních hodnostářů

Panovník

↓ → Biskup – mohl panovníkovi znepříjemňovat vládnutí

Světské záležitosti

↓

Poddaní

- panovník potřebuje dosadit někoho, kdo ho nechá dělat co chce

→ církev pochopila, že musí získat kontrolu nad tím koho jmenuje jako biskupa X panovník

Clunyjské hnutí – náprava v řadách církve, Řehoř VII. → poddaný může vypovědět službu přes biskupa → papež

→ to vytočilo knížata

→ jen papež bude jmenovat biskupy – zástupce boha na Zemi

- 1122 Konkordát normský – císař potvrzuje, papež navrhuje – vyhrál – není kompromis

- císař musel přijmout – byl by bez církevních hodnostářů

„Renesance“ 12. století

Pierre Abélard

- církev ho zakázala – je kacíř, spáleny jeho spisy

- velký vzdělanec a milenec – dopisy Heloise – doučoval ji – přišel na to její otec – vykastrovali ho, ona šla do kláštera

- dopisy symbolizují nedostupnou ženu

Spor o universalia – „Proč se bavit o tom, co bylo dřív?“ chtěl udělat kompromis

- lidé uvažují → vidí věc → pak jí popíšou → poté zjistí funkci

- strom se jmenuje strom nejen kvůli společným znakům (má kořeny, větve, kmen), ale také na základě stejné podstaty (esence) tedy stromovitost, která existuje ve všech stromech