Husitská kronika_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Vavřinec z Březové

Husitská kronika

Výňatek

Umělecký text

Potom téhož roku, totiž 1421, když byla sjednána s Plzeňskými nějaká ta dohoda, jak je svrchu uvedeno, pohnulo se celé vojsko k městu Chomutovu a 15. dne března, v sobotu před Květnou nedělí, mocně je oblehlo. A když se Němci z cimbuří hradeb přicházejícímu vojsku rouhali a toho dne jeho útok odrazili, učinilo vojsko hned druhého dne, to je v neděli, kdy se zpívá v kostele Božím Domine longe, útok na město, napadnuvši ze všech stran příkopy a hradby. A přesto, že obyvatelé města na ně lili rozpuštěnou smůlu a vařící vodu, přece se Pražané z jedné a táboři z druhé strany zmocnili spolu s hradem města, a vtrhnuvše do něho, provedli velké loupení, takže nikdy nenašli nic podobného na bohatství, a zahubili všechny muže města mečem a ohněm, ponechavše jich naživu sotva třicet, aby pochovali těla mrtvých. A ti jich pochovali přes dva tisíce, a to patnáct set po odečtení přemnohých upálených panoší, měšťanů, kněží a židů. Ale nešlechetné táborské ženy tam spáchaly strašný zločin, neboť vyvedly z města ženy a panny, oplakávající své muže a rodiče, slíbivše jim bezpečný odchod, ale když ony vyšly z města, svlékly jim roucha, pobraly z nich peníze a jiné věci, a zavřevše je do jedné viničné boudy, zahubily je plameny ohně a nešetřily ani těhotných, aby rozmnožily nenávist své nepravosti.

Neumělecký text

Ve srovnání s anály byla středověká kronika obvykle dílem jednoho autora, jehož jméno je ve většině případů známé. Od análů se kronika liší i větším počtem záznamů, někdy komentovaných a často přerůstajících v ucelené příběhy.

Na rozdíl od historií se kronika vyznačuje prostým stylistickým ztvárněním (kronikář měl psát „jednoduše a krátce“, autor historií „obšírně a elegantně“) i nižší mírou kauzální propojenosti evidovaných fakt.

Primárním cílem většiny kronikářů není dosažení estetického účinku. Čistotu žánru však tvůrci středověkých dějepiseckých kronik málokdy dodržovali. Vzhledem k omezené dostupnosti údajů mají některé kroniky v určitých pasážích ráz análů, jindy svou stylistickou elegancí a zdobností i důrazem na kauzální nexus přecházejí záměrně a plynule v historie (Kosmova Kronika česká, Zbraslavská kronika, Chroniques Jeana Froissarta, Husitská kronika Vavřince z Březové atd.).

Prolínání kronik s anály a historiemi i jejich vzájemné transformace trvají po celý středověk. Častá přeměna kroniky v historii byla podmíněna především polyfunkčností kroniky, která kromě noetické funkce plní rovněž ideologické a didaktické poslání (poučení o minulosti s morálně podbarveným vyzněním). Pro tento účel se lépe hodily působivě stylizované zajímavé události, zvyšující čtenářskou i posluchačskou přitažlivost a postupně směřující k zábavnosti.