Hudba ve starověku a středověku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Intervaly
vzdálenost mezi dvěma tóny
základní interval – oktáva
harmonický interval – dva tóny zazní současně
melodický interval – tóny zazní po sobě
názvy dle vzdálenosti mezi tóny
přesné frekvence záleží na použitém ladění
Prima, Sekunda, Tercie, Kvarta, Kvinta, Sexta, Septima, Oktáva
Akordy
souzvuk 3 a více tónů (maximálně 7 tónů)
klavír, kytara
akordy mollové a durové
odvozují se od stupnic
každý akord má svůj název a značku
Kvintakord, sextakord
dle počtu tónů: trojzvuky, čtyřzvuky, pětizvuky, šestizvuky, sedmizvuky
V každém základním akordu jsou právě tři tóny (C dur – C, E, G) - jméno podle základního tónu
Kontrapunkt
baroko, renesance
Johann Sebastian Bach
technika jednotlivých protihlasů k dané řadě tónů, souzvuk dává smysl jak harmonicky, tak melodicky
skladební technika (způsob, jak komponovat)
formy kontrapunktu – motivy skladby
vystupují různé hlasy jeden po druhém
kořeny v 13.století
Pravidla
vést jednotlivé hlasy tak, že mohou být vnímány jako samostatné objekty
vyrovnaný poměr mezi postupnými a skokovými pohyby
ve vyváženém poměru využívat tři druhy pohybů: stranný, paralelní, protipohyb
Formy renesanční hudby
mše
chanson
A capella(bez doprovodu)
Duchovní hudba
Mešní ordinarium - cyklické kompozice
6 částí:
Kirie: Pane smiluj se
Glorie: Sláva na výsostech Bohu
Kredo: Vyznání víry
Sanktus: Svatý
Benedictus: Požehnaný
Agnus Déi: Beránku boží
Mešní proprium - jednotlivé části - chorální melodie
Officium horarum - hymny, antifony
Moteta
Duchovní texty
několik skladebních forem sborové hudby
13.století
Kontrapunkt - opakování základního hlasu - cantus firmus(pevný hlas)
každý hlas jiný text
všechny hlasy stejně výrazné a důležité
v renesanci bez základního hlasu
rozsáhlejší polyfonní kompozice
opak světského madrigalu
Světská hudba
Francouzský chanson
střídání lyrické zpěvné melodie s rytmickou deklamací
Severoitalská frottola
milostné texty, čtyřhlasé
Španělské villancico
čtyřhlasé
Doprovázené písně
samostatná kompozice
Madrigal
4-6 hlasů
vokální, nebo vokálně instrumentální
forma komorní světské hudby
1533 - Philippe Gaubert - první sbírka madrigálů
Nizozemská skladatelská škola
Vznik
renesanční polyfonie 15. a 16.století
burgundské kořeny
Nizozemí - hlavní území, kde se rozšiřuje polyfonie
Epochy - 5 generací
ovlivnila hudbu na skoro 150 let
skladatelé působící hlavně ve Francii, Beneluxu(Vlámsko), severní Italii
hlavně vokální polyfonie - duchovní i světská
1.generace - G. Dufay
3.generace - J. Obrecht, J. Desprez
4.generace - A. Willaert
5.generace - Orlando di Lasso
Římská skladatelská škola
převážně církevní hudba - mše
16.-17.století - pozdně renesanční a barokní období
přispěla k novému rozvoji umělé hudby
styly - vokální polyfonie - vícehlas
konzervativní - nesouhlasili s novými tendencemi v období baroka
působili u chrámu sv. Petra a Pavla v Římě
mnozí byli v přímém spojení s Vatikánem
kladli důraz na srozumitelnost latinského textu
posvátná hudba - důstojný, vážný styl
Giovanni Pierluigi da Palestrina
hladká, jasná a polyfonní dokonalost
vyvrcholení renesanční polyfonie(typ hudební struktury)
moteta a mše - duchovní hudba