Život a dílo_Antonín Leopold Dvořák
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Po definitivním návratu ze Spojených států se Dvořák opět vrátil k výuce na pražské konzervatoři a ke svým
žákům, mezi něž patřili i budoucí přední čeští skladatelé Oskar Nedbal, Vítězslav Novák a Josef Suk. Josef
Suk se stal později Dvořákovým zetěm, oženil se totiž s Dvořákovou nejstarší dcerou Otilií.
Roku 1896 došlo k významné, vznikla Česká filharmonie. Jako nejslavnější český žijící skladatel byl Antonín
Dvořák požádán, aby na koncertě zahajujícím její činnost dirigoval program složený z vlastních děl.
Závěr skladatelova života se nesl ve znamení příklonu k hlubinám lidové moudrosti, k říši bájí a pohádek.
Nejprve se nechal inspirovat sbírkou Kytice Karla Jaromíra Erbena. Postupně tak vznikl Vodník, Polednice,
Zlatý kolovrat a Holoubek.
Dvořákovu tvorbu uzavírají tři jevištní díla. Nejprve opera komická Čert a Káča. Dále jeho nejvíc hraná
opera lyrická Rusalka.
Dvořákovým posledním dílem vůbec je opera Armida.
Antonín Dvořák umírá 1. května 1904 umíra. Podle poznatků moderní medicíny byla smrt pravděpodobně
způsobena plicní embolií.
Jak žil, tak i umíral. Bez patosu, neokázale. Jeho poslední slova: „To se mi nějak točí hlava, půjdu si
lehnout,“ se nejspíš nezařadí do pomyslné skupiny nesmrtelných citátů. Ale Dvořákova hudba? Ta jistě
bude provázet lidstvo až do jeho posledních dnů.