Transportní vrstva

Nespojovaný přenos paketů IP v protokolu UDP

Datagramový protokol UDP (User Datagram Protocol) se označuje jako nespojovaný, protože nepoužívá žádné potvrzení ani plovoucí okna. Ve srovnání s protokolem TCP funguje přenosový protokol UDP na principu "dělej, co umíš" - pokusí se jednoduše odeslat zprávu a doufá, že všechno dobře dopadne. Formát segmentu UDP vidíme na obrázku; kromě čísel portů, která definují spouštěné síťové aplikace, již tedy segmenty UDP v podstatě jen deklarují velikost paketu. Jediným mechanismem pro zajištění spolehlivosti přenosu je v protokolu UDP kontrolní součet, který ověřuje celistvost (integritu) přenášených dat; pravděpodobnost, že by se kontrolní součet přijatého paketu s pozměněnými daty shodoval s původním kontrolním součtem odeslaného paketu, je totiž minimální.

Čísla portů

Takzvané číslo portu identifikuje konkrétní síťovou aplikaci pro vyšší komunikační vrstvy. Každý paket v přenosu elektronické pošty obsahuje tak například v hlavičce číslo portu 25, které označuje protokol SMTP (Simple Mail Transport Protocol). Stanovených čísel portů existují stovky; jejich správu zajišťuje instituce IANA (Internet Assigned Numbers Authority) a přiděluje je podle následujícího systému:

Čísla od 255 níže. Jsou přidělena veřejným aplikacím (jako například

SMTP).

Čísla od 256 do 1 023. Přidělena firmám, které pomocí nich identifikují pro

dukty síťových aplikací.

Čísla od 1 024 výše. Přiděluje je dynamicky aplikace koncového uživatele,

která využívá příslušnou síťovou aplikaci.

Podle čísel portů mohou jednotlivé stanice sledovat současně zpracování i několika různých spojení. Většina firewallů má například z bezpečnostních důvodů takovou konfiguraci, která nařizuje čtení čísla portu v hlavičce každého paketu.

Mnohým začátečníkům není úplně jasné, jak přesně se s čísly portů pracuje. Možná vás tak třeba napadne, že při připojení k webovému serveru z běžného prohlížeče v osobním počítači se obě koncové stanice zřejmě dohodnou na čísle portu 80 (HTTP), pod kterým stahování webové stránky poběží. Pravda je to jen částečně. dotazující klient neboli žadatel zapíše do pole zdrojového portu v paketu s požadavkem náhodné číslo a známé číslo portu 80, přidělené protokolu HTTP, použije pouze v roli cílového portu. Práci s čísly portů při přenosu dat dokresluje obrázek.

Klient může pomocí náhodného čísla portu lépe sledovat různé konverzace vedené během jednoho spojení. Za konverzaci přitom považujeme diskrétní transakci mezi dvěma porty obou koncových stanic; v rámci jednoho spojení může proběhnout libovolný počet konverzací.

Webová stránka stažená v kroku 2 zde může klidně obsahovat některý z nechvalně známých vložených příkazů HTML, které automaticky vytvářejí nové okno prohlížeče, aniž by to kdokoli žádal (říká se jim popup, vyskakovací okénka). Z vyskakovacího okénka vzejde požadavek na stažení nové stránky, takže se musí vytvořit zcela nový proud kódu HTML, textu, obrázků GIF nebo JPEG, a všechna tato data se musí zpracovat - jinými slovy, vznikne druhá konverzace.