karel_capek-valka_s_mloky

Karel Čapek - Válka s Mloky

AUTOR: KAREL ČAPEK

–

(9.1.1890 – 25.12.1938)

–

český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel, fotograf

–

pro nemoc se nemusel účastnit 1.sv. války, byl jí však velmi ovlivněn

–

krátce působil jako vychovatel

–

redaktor Národních listů, Lidových novin

–

v letech 1921 – 23 - dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle

–

r.1935 se oženil se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou, herečkou Národního divadla

–

Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního
světa a osobní tragédii

–

snažil se zabránit rozdělení národa

–

po Benešově abdikaci, jako jediný symbol první republiky, často plnil roli obětního beránka, terč útoků
pravicového tisku, urážlivé anonymní dopisy, vytloukání oken jeho bytu

–

na svou obhajobu zveřejnil úvahu Jak to bylo v Lidových novinách, kde se pokusil vysvětlit své aktivity v r.1938

–

zemřel na plicní edém, několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem

–

ve Staré huti u Dobříše, kde prožil poslední roky života, má památník

–

pohřben na vyšehradském hřbitově

Dílo

–

demokratický proud - demokraticky smýšlející autoři, propagující demokracii, většinou humanisticky orientovaní

–

vliv pragmatismu - klade důraz na osobní zkušenost, užitečnost, věcnost, nezaujatost, sklon k praktickému užití,
svět může být spasen pouze lidskými skutky.

–

Zdůrazňuje individualismus a popírá rozumové poznání světa

–

vliv expresionismu - vznikl od slova existovat – být. Tento směr neguje vědu, pravdu a poznání považuje za
subjektivní akt. Z toho vyplývá popírání rozumového poznání světa. Přichází uvědomění si smrti jako nutného
konce, z toho vyplývá úzkost a vědomí osamělosti

–

vliv vědecko-technické revoluce – obava, že technika získá moc nad člověkem

–

velká slovní zásoba, neobvyklá slova, rozvitá souvětí

–

rozdělení Čapkovy tvorby – vnitřní život jedince, možnosti lidského poznání, utopická díla, kritika společnosti,
obava ze zneužití techniky

–

Válka s Mloky, Krakatit, Továrna na absolutno

VYDÁNÍ, ADAPTACE, OCENĚNÍ...

–

vydáno 1936

–

chystá se film

–

v roce 1958 vznikla rozhlasová adaptace románu s Karlem Högerem, Janem Pivcem, Rudolfem Hrušínským,
Františkem Filipovským a dalšími režírovaná Jiřím Horčičkou

–

v roce 1980 chystal Jiří Suchý napsat na námět románu hudební představení, projekt nerealizován

–

zajímavost: Čapek zvolil mloky kvůli tehdejšímu objevu kosterních pozůstatků vymřelého velemloka Andrias
scheuzeri – prý předek lidí

JAZYK, KOMPOZICE DÍLA

–

využití publicistického stylu a žánrů – fiktivní zprávy, referáty (hypotézy o původu mloků, výstřižky z novin,
konferenční zprávy)

–

odborný styl – fiktivní vědecké poznatky, radobyvědecké studie