karel_capek-valka_s_mloky

–

Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností

–

obsáhlá slovní zásoba, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvinutých souvětí

–

sarkasmus a ironie

–

minimální počet postav

–

hovorová řeč (Vantoch)

–

rozděleno na tři knihy – stručný popis, čím se vyznačují (je tam ale přesah mezi jednotlivými knihami)
1. Andrias Scheuchzeri – dobrodružný žánr (putování Vantocha na ostrovech, setkání s novináři a s Bondym)
2. Po stupních civilizace – soubor novinových zpráv, výstřižků pana Povondry, násilí, rasismus
3. Válka s mloky – strohý reportérský záznam o konfliktu

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT

–

science-fiction – alternativní historie, neexistující živočišný druh

–

česká literatura 20. století, meziválečná literatura

–

Čapek patřil k hradním spisovatelům, pátečníci - scházeli se každý pátek v Čapkově domě, TGM, Karel
Poláček, Josef Čapek, F. Peroutka, F. Durych, V. Vančura, E. Beneš

–

demokratický proud kolem Lidových novin – J. Čapek, K. Poláček, E. Bass

–

antiutopie (dystopie) – také Farma zvířat, 1984, Mechanický pomeranč, Zamjatin – My, 451 stupňů Fahrenheita

–

velká podobnost s dalším čapkovými díly R.U.R. (nenasytná společnost, kterou hamižnost nakonec zničí),
Krakatit, Bílá nemoc

DĚJ

–

planeta Země, svět před druhou nebo první světovou válkou

Kapitán Van Toch (z Jevíčka :)) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící
tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Vantoch dodá mlokům nože na obranu proti
žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Vantochovi perly. Seznámí s
tímto projektem svého přítele z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby.
Kapitán Vantoch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Vantocha se
začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou (analogie k obchodům s otroky), jsou také podrobeni
vědeckému průzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuzeri, miocénního ještěra, u
kterého se předpokládalo vyhynutí. Odporné zacházení s mloky. Ze začátku je dáno, že mloci nemohou žít ve
sladké vodě, později se přizpůsobí. Mloci se ale přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou skrze Chief
Salamandra - jestli jim nedovolí zbourat břehy pevnin, aby mohli rozšířit svůj podmořský svět, zničí lidstvo.
Mloci bourají pevniny, vzhledem k potřebě vzniku mělčin. Beznadějnost situace je zdůrazněna na konci knihy,
kdy se ve Vltavě objeví černá hlava s opačnými víčky.

Na konci autorův monolog – nechce nechat lidstvo zničit, oponuje vnitřnímu hlasu (ve světové válce mezi mloky
mloci vyhynou a lidé se vrací z hor na zbytky pevnin)