Komenský Labyrint světa
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Poutníka doprovází městem Všezvěd Všudybud (= zvídavost, touha po vědění), který věnoval poutníkovi uzdu, a tou ovládá jeho kroky. Druhým průvodcem je Mámení (= spoléhání na zvyk), to darovalo poutníkovi brýle, které vytvářejí nereálný pohled na svět. Poutník skrz ně vidí svět jaký by měl být, ne takový, jaký ve skutečnosti je. Poutník má naštěstí brýle nasazené křivě, a tak může pozorovat svět nezkresleně.
Průvodci provádějí poutníka městem, postupně mu ukazují všechna povolání a on si vybírá, které by se mu nejvíc líbilo. Zatímco průvodci všechna povolání vychvalují, poutník vidí skutečnost – marnost lidského snažení, faleš, neřesti, bídu. Je zoufalý, když vidí, že život je pomíjivý.
Ráj srdce: kapitoly 37-54
Poutník utíká do malé světničky, do svého srdce. Tam ho zavolal Bůh. Zde ho navštíví Kristus a přijímá ho do církve vyvolených Bohem.
● určení smyslu díla
Smysl života je možné nalézt ve víře v Boha (ve víře všeobecně).
● pravděpodobný adresát
Člověk, který hledá útěchu, který hledá smysl života, nebo který potřebuje povzbudit.
● zařazení knihy do kontextu celého autorova díla
První vydání r. 1623 – v Komenského 31 letech, krátce po Bílé hoře. Upravené vydání vyšlo r. 1663 v Amsterodamu.
- životní dílo, jedno z nejcennějších
● tematicky podobné dílo
Tematika hledání smyslu života: M. Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
● porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací
není
UZDA VŠETEČNOSTI. I pohledím sobě na tu uzdu, a aj, sšitá byla z řemení Všetečnosti, a udidla její byla z železa Urputnosti v předsevzetích, a porozuměl sem, že k prohlédání světa ne jako prvé dobrovolně půjdu, ale těkavostí a neukojitedlností mysli své násilně tažen budu.
BRYLLE MÁMENÍ. Vtom druhý vůdce z druhého boku: „A já tobě tyto oculáry,“ dí, „daruji, skrze něž se na svět dívati budeš.“ I vstrčil mi brylle na nos, skrze něž já hledě, hned všecko před sebou jinak vidím. Měly zajisté tu moc (jakž sem potom mnohokrát zpruboval), že skrze ně hledícímu věc daleká blízká a blízká daleká; malá veliká a veliká malá; mrzutá krásná a krásná mrzutá; černá bílá a bílá černá etc. se zdála. I porozuměl sem, žeť sobě nezle Mámení říkati dá, když takové brylle dělati a lidem vstavovati umí.
Charakteristika úryvku z uměleckého textu:
● atmosféra úryvku
Neutrální, poutník popisuje, jak vypadají jeho průvodci
● počet postav
3 – poutník, Všezvěd, Mámení
● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)
Poutník – rozumný, uvědomělý (přesně si uvědomuje, co se s ním děje), zmanipulovaný (průvodci si s ním dělají co chtějí)
Všezvěd – v úryvku se neprojevuje
Mámení – potměšilé (daruje poutníkovi zkreslující brýle)
● charakteristika dalších postav