krátké shrnutí celé literatury
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Absurdní drama- 50. léta 20. století, u nás 2. polovina 60. let, ovlivněno
existencionalismem, zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, člověk je ohrožen mechanismy
moderní civilizace, kterou sám stvořil, odstranění souvislého děje, prázdnota frází; S. Beckett,
V. Havel (Zahradní slavnost, Audience)
Postmodernismus- pluralismus názorů, svět je komunikativnější, každá kultura má své
vzorce a všechny jsou rovnoprávné, mísení všeho, svobodný směr, komplikovanost textů,
nejasnost autorových myšlenek; G. G. Marquéz, Umberto Eco
Májovci, Ruchovci, Lumírovci, Česká moderna -Májovci- 1858 almanach Máj- vydává to mladá generace=> generace Májovců, u zrodu Jan
Neruda a Vítězslav Hálek, další Jakub Arbes, Karolína Světlá; vyjádření a obdiv Máchovi a
jeho Máji, návaznost na Máchu, klade důraz na kvalitu literatury, na dokonalost formy a
obsahu- snaha vyrovnat se Evropě
-Ruchovci- almanach Ruch, tvorba 70. -80. léta 19. století, skupina byla velká, ale rozpadla se
brzo; Svatopluk Čech, J. V. Sládek (pak Lumír); zásadou vlastenecká tématika- historická,
Slovanů
-Lumírovci- časopis Lumír (poezie a drobná próza začínajících autorů), tvorba 80. -90. léta
19. století, byli pokročilejší- chtěli vyrovnání s Evropou, hodně cestovali a učili se jazyky=>
překlady literatury, díla byla moderní a pokroková; J. V. Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius
Zeyer-Česká moderna- v ČR to představuje Mladá generace, která se sdružovala okolo Manifestu
České moderny- vydán 1895 v Rozhledech, spisovatelé se chtěli svou tvorbou lišit od
předešlých generací (Ruchovci, Lumírovci), kladli důraz na novost literatury, zastávali
4
myšlenku „méně pro sebe, více pro národ“; volnost slova, individualita jedince, čeština není
cílem, ale prostředkem k vyjádření názorů, morální jedinci v politice (osobnost politika),
otázky sociální- „být lidmi“ (soucítění s nejchudšími), empatie; podepsali Šalda, Březina,
Machar, Sova, Šlejhar, Mrštík
Generace buřičů, Devětsil -Generace buřičů- počátek 20. století, tvoří před 1. světovou válkou a krátce po ní (pokud
přežili), všichni vyli proti válce, reagovali proti zbrojení, nespokojeni s Rakouskem, snažili se
o novou tvorbu, přinést něco nového- každý z nich něco jiného; idolem mladé generace F.
Gellner; Viktor Dyk, Šrámek
-Devětsil- vzniká 1924, sdružovalo mladé básníky, ale i malíře, mluvčím a teoretikem byl
Karel Teige (formoval program Devětsilu a zásady poetismu jako čistého umění), patřila sem
malířka Toyen; spíše levicoví spisovatelé- Nezval, Seifert, Halas, Biebl
Skupina 42, Prokletí básníci -Skupina 42- skupina básníků a výtvarníků, básník Jiří Kolář; skupina viděla vzor v americké
moderní poezii- všední život velkoměsta (USA nepocítila tíhu války), Ivan Blatný, Josef
Kainar, teoretikem Jindřich Chalupecký
-Prokletí básníci- bohémský způsob života (nezávislost a svoboda), odpor k době, ve které žili
(často byli nepochopeni, nezapadali), důraz na osobité vidění (na vnitřní svět každého, který
je nutný respektovat), originalita přístupu k látce (hledají krásu v ošklivosti), libují si
v provokaci, neuznává je dobová kritika, ruší pointu; Ch. Baudelaire, A. Rimbaud, P. Verlaine