Kůže na buben_V001_o

Neumělecký text

Počítačový hacker, který pronikne do sítě Vatikánu, a barokní kostel v Seville, odsouzený k zániku, protože stojí na lukrativním pozemku. Zdá se, že tyto dvě skutečnosti spolu nesouvisejí, ale přesto výrazným způsobem zasáhnou do osudu několika svérázných postav a postaviček, které by se jinak asi nikdy nepotkaly. Objevuje se zde krásná andaluská aristokratka a její stará matka, příslušnice mizející společenské vrstvy, ztepilý kněz-agent v bezvadně padnoucím obleku z nejkvalitnější látky, odborník na špinavou práci, vyslaný do Sevilly Vatikánem, aby o celé situaci podal přesné informace, sevillský kněz v ušmudlané a zašlé sutaně, který se fanaticky, ale s čistými úmysly, snaží zabránit zboření kostela. Dále zde vystupuje úspěšný a sevillskou aristokratickou smetánkou trpěný žárlivý bankéř, jehož práce je čistá jen na první pohled, a jeho tajemník-gambler, člověk bez skrupulí, hrající dvojí hru. Zpovzdálí všechno sleduje starý bankéř dávno minulé doby, který sice základní jmění získal jako pašerák, ale potom je zhodnocoval jen svou vlastní pílí a důvtipem. Ještě tu máme pitoreskní postavy sevillské spodiny, jejichž životním snem je získat peníze, aby vybudovali lokál, v němž by se autenticky a živě zpívaly coplas, španělské lidové písně, a uchovaly se tak pro budoucnost. A pro úplnost, v nejméně očekávaných momentech se na scéně pravidelně objevuje nenápadná jeptiška neurčitého věku a poslání.

S těmito postavami rozehrává španělský spisovatel Arturo Pérez-Reverte důmyslný příběh, který má všechny atributy, na které je čtenář jeho děl zvyklý: záhadnou zápletku, napínavý děj, jiný text uvnitř vlastního textu, mystifikaci, odkaz k minulosti a k jiným uměleckým dílům, nečekané rozuzlení: čtenář se je dozví až v poslední větě a ještě je řečeno jen tak, jakoby mimochodem.

(http://www.iliteratura.cz/)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.