1. Moliére, Lakomec

Moliére

Lakomec

Charakteristika uměleckého textu

1. Část

• Téma a motiv

  • Lidská chamtivost, láska, kritika lakomosti

  • Láska k penězům, jak mohou peníze změnit charakter člověka

• Časoprostor – 17. století, 1670, Paříž, jeden den

• Kompoziční výstavba – děj je chronologický, 5 dějství (které jsou pak dále rozděleny na dějství), divadelní hra

• Komedie, divadelní hra, próza

  • Rámcová kompozice

    • expozice – Harpagonův majetek

    • kolize – láska Kleana

    • krize – zamítnutí svatby Kleana a Marie

    • katastrofa – ztráta peněz

    • závěr – vrácení peněz, svatba Marie a Kleana, Valerie a Elišky

  • postup z Antiky – jednota času a místa

  • inspirace – komedie o hrnci od Plautuse

1. Část

• Je to divadelní hra – vypravěč není, postavy mluví samy

• Postavy:

  • Harpagon (latinsky – kořistníků – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.

  • Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.

  • Čipera (La Fleche, Šindel, Štika) – Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.

  • Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je.

  • Eliška – Harpagonova dcera, která je zamilovaná do Valéra.

  • Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky.

  • Anselm – šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže).

  • Jakub – Harpagonův kočí a kuchař, který udá Valéra za krádež Harpagonové truhlice, za rány.

  • Frosina – všetečná rádkyně, která svou mazaností pomohla nejdříve Harpagonovi k Marianě a poté i Kleantovi

• Děj

  • Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Harpagon je sice bohatý, ale je neuvěřitelný lakomec. Dokonce každou návštěvu podezírá z krádeže, i když skutečně nic neukradla, a své děti omezuje jakbysmet. Má dceru Elišku a syna Kleanta, který je nucen si půjčovat peníze všade odjinud, jen ne od svého otce. Harpagonova zlotřilá povaha způsobí, že jde ještě dál a intrikuje s životy svých potomků. Kleantes je zamilován do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Když tu otec syna překvapí výrokem, že to on si Marianu vezme! Zato svého Kleanta by rád oženil s bohatou vdovou a svou dceru Elišku, po uši zamilovanou do Valéra, zase provdal za stárnoucího boháče Anselma. To odpoledne nalezne Kleantův sluha Čipera poklad Harpagonem zakopaný na zahradě a uzme jej, aby tak Kleantovi pomohl. Odcizený majetek v Harpagonovi probudí šílenství. Začne zběsile pátrat a podezřívat každého ve svém okolí a nepřestane, dokud se nedozví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou – tehdy již přetéká a rudne vzteky, načež je přesvědčen, že Valéra oběsí. Ten však raději prozradí, že jeho otcem je Anselm – tedy vážený šlechtic a bohatý muž a Mariana jeho sestra, jakožto Anselmova dcera. Kleantes svému otci navrhne, že peníze vrátí, ale pouze tehdy, dostane-li Marianu. Harpagon tak obětuje vše, jen aby získal své peníze zpět; jejich ztráta by pro něj znamenala konec všeho, a tak se Mariany vzdává. Pak ale pozná pravý původ Mariany a Valéra a pochopí, že vdavky jej nebudou stát jedinou minci a své dceři taktéž dávat žádné věno nemusí, proti svatbě svých dětí najednou nic nenamítá. A tak se Valér ožení s Eliškou a Kleantes si vezme Marianu za ženu.