4.ročník, jazyková kultura, slohové rozvrstvení jazykových prostředků, zvláštnosti větné stavby (anakolut, zeugma, kontaminace...)

9. JAZYKOVÁ KULTURA

= úroveň jazykového vyjadřování a péče o jazykovou stránku ústních a písemných projevů

- jazyková správnost (shodu s normou a kodifikací češtiny), vhodnost, přiměřenost vzhledem k adresátovi, srozumitelnost, působivost, pestrost a originalita

- jejím studiem se zabývají jazykovědci

- výrazně se v ní projevuje kulturní atmosféra společnosti určité doby

10. SLOHOVÉ ROZVRSTVENÍ JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ

1) Slova slohově nezabarvená (neutrální)

- hodí se pro každý projev a situaci (stůl, hlava, my, vidět)

2) Slova slohově zabarvená

a) vrstva spisovné slovní zásoby

b) vrstva nespisovné slovní zásoby

a) Spisovná slovní zásoba:

· Hovorová slova – pro mluvený projev (kabelovka, průmyslovka, koukat, muzika)

· Knižní slova – pro psaný projev (nechť, neboť, či, chrabrý, pakliže)

· Básnická slova (poetismy) – luna, krůpěj

· Odborná slova (termíny) – skloňovat, časovat, podmět, přísudek

· Historismy – pojmenovávají skutečnosti, které již neexistují (gladiátor, palcát)

- Archaismy – slova zastaralá, přestala se v současném jazyce používat (regiment, šenkýř, přechodníky)

- Neologismy – slova nově utvořená, která se začala užívat teprve nedávno (lobbovat)

b) Nespisovná slovní zásoba:

· Obecná čeština – nepatří do spisovného jazyka – malej, bejt - interdialekt

· Slang – mluva určité skupiny, studentský – děják, výzo

· Argot – užívaný společenskou skupinou (vězni narkomani), účelem je utajit obsah/význam sdělení – benga, čokl, sedí v lochu

· Nářečí – označení pro místní dialekt – frgál, pangejt

11. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

Slovotvorný základ = je základem pro vytvoření nového slova, součástí bývá kořen

Slovotvorný formant = část slova díky které nové slovo vzniká např. les-ník, za-les-něný

a) Odvozování (derivace)

- ke slovotvornému základu přidáváme předpony, přípony nebo koncovku

- nejčastější způsob tvoření českých slov

základové slovo – moře

slovotvorný základ – moř

odvozené slovo – námořník

b) Skládání (kompozice)

- tvoření slov ze dvou a více slov nebo slovotvorných základů

- především se tvoří podstatná a přídavná jména

- vznikají slova složená – např. krasobruslař, lidumil

- v češtině se nejvíce využívá u tvoření odborných názvů – rovnoramenný, úhlopříčka

Složeniny vlastní – nedají se rozložit na volné spojení slov (novověk, dějepis, jihozápadní)

Složeniny nevlastní (spřežky) – dají se rozložit na samostatná slova (zeměkoule: země-koule, díkůvzdání: díků-vzdání, spolupracovat: spolu-pracovat)

Hybridní složeniny = alespoň jedna část je cizího původu např. topmodelka, ekopotraviny

c) Zkracování (abreviace)

- tvoření slov zkracováním základových slov nebo z jejich zkrácených částí

- vznikají zkratky, slova zkratková a značky