1. Moliére, Lakomec

1. Část

• spisovný, archaismy, psané formou prózy (proto se v tu dobu neuchytila)

• satira, ironie

• metafory, hyperboly (nadsázka, zveličení)

• zdrobněliny (penízky) a básnické výrazy (tuze, leč)

• detailní (dějová) charakteristika postav;

• komediální a důvtipné zápletky; úsměvná nedorozumění;

• místy velmi emotivní jazyk hlavní postavy (Harpagona)

• archaismy a zastaralá slova, vulgarismy, ale i nespisovný jazyk

• metafory

• Věty zvolací: Ale teď se spasme!, Jsem zničen!, Zabili mě̌! – navození dojmu zmatku, hysterie dialog Kleana a Čipery, monolog Harpagona

• (vbíhaje...) scénická poznámka

• opakování slov krátce za sebou = epizeuxis: Chyťte ho! Chyťte ho!

• řečnické otázky: Kdo to může být?, Kdo je to?, Kde vězí?

• přechodník ve scénické poznámce: chytaje

• citoslovce: Ó, Ach, Achich!

• nedořečenost: taškáři...

• personifikace: vy moji hodní přátelé (= peníze)

• zdrobnělina: chudinky penízky

• apostrofa: Mé chudinky penízky!, Oloupili mě o vás...

Literárněhistorický kontext

• Autorem je Moliére, vlastním jménem – Jean Babtiste Poquelin

  • Slavný autor komedií

  • Pocházel z bohaté rodiny, matka brzy umřela, otec na královském dvoře

  • Odtrhl se od rodiny a šel k divadlu

  • Pseudonym Moliére, aby nedělal rodině ostudu

  • Nedostudoval práva

  • Cestoval po venkově, hrál divadlo

  • Psal komedie i frašky

  • Zesměšňoval pokrytectví, šlechtu, snobskou morálku

• Dílo: Tartuffe – komedie, stejné postavy jako v Lakomci
  Lakomec – čerpal z antiky
  Zdravý nemocný – komedie

Comediea doll´ arte

= komedie profesionálních herců

• př. Sluha dvou pánů, Poprask na laguně (Carlo Goldoni)

• stručný obsah (dějová linka)

• omezené postavy

• humor, nadsázka, improvizace

• jednoduché, vtipné → nižším vrstvám

• velmi oblíbené

• Itálie, 18. století

KLASICISMUS

• Umělecký směr aristokracie inspirován antikou

• Vznik v absolutistické Francii v 17. století v reakci na citové až vášnivé baroko -> převládal ve velké části Evropy až do konce 18. stol.

• Charakteristika

  • Zdůrazňuje střízlivý rozum, racionalitu, umírněnost a strohý až přísný, ale srozumitelný řád

  • Rozumová kázeň (cit podřízen rozumu a povinnosti) - racionalismus

  • Krása je v pravdě a v přírodě

• LITERATURA

  • Rozvíjí se zejména epická poezie a dramatická tvorba

    • Dramata musela dodržovat trojjednotu času, děje a místa (Aristoteles)

    • Většinou byla psána v alexandrinských verších

  • Literární salóny

    • Předčítají se zde a kritizují literární díla, diskutuje se o literatuře

  • Literární akademie

    • Dbají na jazyk uměleckých děl a na preciznost jejich formy

  • Literární tvorba se dělí na dva proudy

    • VYSOKÁ

      • Eposy, ódy, hymny, tragédie -> zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny, náměty většinou z antiky

    • NÍZKÁ

      • Komedie, bajka, satira -> zobrazovaly život měšťanstva i venkovanů, často pojaty komicky