23) Baladické prvky v české literatuře

Dílo: -b.sb.: Slezské písně: v r.1899 byly otištěny první básně v Herbenově časopisu Čas (21b.), v r.1903 vyšla příloha časopisu Čas s názvem Slezské číslo (31b.), v r.1909 –Slezské písně

Rozdělení: 1. kategorie – osobní básně:

Červený kaktus – zachycuje sám sebe jako kaktus, který je pichlavý a červený květ je symbol buřičství a svého díla

Labutinka – autor je zamilován do jedné romské dívky, musí však odjet na vojnu a po návratu zjistí, že se z ní stala prostitutka.

2. kategorie – sociální tématika

-př.b:Maryčka Magdónová: .je nejstarší ze sourozenců, zemřou jim rodiče, Maryčka se o sourozence musí starat, jde na dřevo do lesa, je zatčena poldou, ten ji vede do Frýdku k soudu, ona nechce mít ostudu tak skočí do Ostravice.

Ostrava – tato báseň vybízí ke vzpouře; je o sociálním útlaku

3. kategorie – národnostní problematika

Kantor Holfar – na polské škole chtěl učit česky, byl zamilován, ale díky nedostatku peněz si ji nemohl vzít, ona proto nepočkala, začal pít a nakonec se oběsil.

Bernard Žár – o člověku jenž si myslí že je noblesní a něco víc a proto mluví čistě německy, zapírá svou matku díky tomu, že ona mluví česky; nakonec na smrtelné posteli začal mluvit česky ale zemřel.

-Proletářská poezie:

Jiří Wolker: (poč.20.stol.)

-hl.p.a redaktor PP, básník, autor moderních pohádek, *v Prostějově v měšťanské rodině, studoval gympl v Prostějově a práva v Praze. V Praze se seznámil s představiteli české lit. (Nezval, Neuman, Hora, Olbracht). K největším patřil A.M.Pisa, K.Teige aj.Seifert. Wolker byl členem Devětsilu, ze kterého však v r.1922 vystoupil, v r.1921 se u něj začala projevovat tuberkulóza, léčil se v Tatranské Poliance ve Vysokých Tatrách, zemřel v Prostějově.

-Epitaf: „Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív, než mohl srdce k boji vytasit, zemřel mlád 24let.“

-Dílo: sb.Těžká hodina:

b.Těžká hodina: – je to symbol převodu básníka muže. Končí bezstarostné dětství a tuší, že jako muž bude muset bojovat za lepší svět.

Sociální balady: -Balada z nemocnice

-Balada o nenarozeném dítěti

-Balada o očích topičových

Nesociální – Balada o námořnikovi

FRANCOUZSKÁ BALADA –lyrická báseň, má čtyři sloky, první 3 delší (7 až 12 veršů), poslední sloka je má poloviční počet veršů a tvoří tzv. poslání. Závěrečné verše slok jsou stejné a je to tedy refrém.

Voskovec a Werich: (poč.20.stol.)

-politická satyra:

Balada z hadrů

-Avantgarda:

Vítězslav Nezval: (poč.20.stol.)

-představitel poetismu, surrealismu, protifašistické a poválečné poezie, *v Biskoupkách u Třebíče v rodině učitele, dětství prožil v Šamikovicích, vystudoval gympl v Třebíči, dále studoval práva v Brně a fil. v Praze, byl členem Devětsilu, věnoval se spis. činnosti, důležité cesty podnikal do Francie a Ruska, Po druhé sv.v. pracoval ve svazu československých spisovatelů, přispíval do několika novin a časopisů (Rudé právo, Lidové noviny), používal pseudonymy: Robert David (ve 30.letech) a František Řepa (za 2.sv.v).