Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




23) Baladické prvky v české literatuře

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (56,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

23. BALADICKÉ PRVKY V ČESKÉ LITERATUŘE Balada = lyricko-epická báseň se smutným dějem a tragickým zakončením. Balady: - lidové – vychází z folklóru, objevují se zde nadpřirozené bytosti, osud… - sociální – smutný konec má příčinu ve špatné sociální společnosti Balada v době pobělohorské: (pol. 17.stol) -převažovaly zde motivy každodenního života, KRAMÁŘSKÉ PÍSNĚ -Dílo:Osiřelo dítě,Sestra travička,Matka vražednice -Doba NO František Ladislav Čelakovský: (konec 18.stol.) -narodil se ve Strakonicích, v tvorbě vycházel z lidové slovesnosti. Psal ohlasy –napodobují výraz lidské poezie. Balada:Toman a lesní panna: -vchází z lidové poezie, báseň je o tom jak temné nadpřirozené síly se zmocňují člověka a svatojánské noci. -Doba romantismu: Karel Jaromír Erben: (konci 18. stol.) -romantický básník a sběratel lidové slovesnosti, * v Miletíně, studoval gympl, filozofii a práva, pod vlivem Palackého se začal zajímat o historii a národopis, byl archivář Prahy. -Dílo:Kytice – napsána r. 1853 - obsahuje 13 balad– Kytice; - poklad; - Svatební košile; - Polednice; - Zlatý kolovrat;- Štědrý den; - Holoubek; - Záhořovo lože; - Vodník; - Vrba; - Lilie; - Dceřina kletba; - Věštkyně Kytice byla ve své době přijata kladně, na rozdíl od Máchova Máje. Balady můžeme rozdělit na pohanské a křesťanské. Řeší většinou vinu a trest. V pohanských baladách není odpuštění – konec je tragický. Ve křesťanských se hříšník modlí, činí pokání a je mu odpuštěno. Čerpal z lidové slovesnosti. Karel Hynek Mácha:(1810 – 1836) -první vytvořil romantickou lit. u nás, * v Praze, vystudoval gympl, filozofii a práva, četl Scotta, Goetheo, navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna o českém jazyce, hrál ve Stavovském divadle, cestoval po Čechách, dvakrát byl v Krkonoších, nejdelší cestu podnikl do Benátek v Itálii, kreslil zříceniny hradů. Po studiích nastoupil v Litoměřicích jako advokát praktikant a měsíc poté zemřel, pochován v Litoměřicích v den své svatby, jeho ostatky převezeny na Vyšehrad v roce1938. -prvotiny: -německy psané hrůzostrašné příběhy, nebyly však otištěny - první očištěná báseň: Svatý Ivan -Máj-rozsáhlá lyrickoepická báseň, nejznámější dílo -děj: -Na břehu jezera zabije Vilém strašný lesů pán svůdce své milenky Jarmily a pozná v něm svého otce. Jarmila se utopí, Vilém je uvězněn a má být popraven. -citát:Byl pozdní večer –první máj-růžinu jevil vonný vzdech. večerní máj –byl lásky čas.Jezero hladké v křovích stinných Hrdliččin zval ku lásce hlas,zvučelo temně tajný bol, Kde borový zaváněl háj.Břeh je objímal kol a kol, O lásce šeptal tichý mech,a slunce jasná světů jiných Květoucí strom lhal lásky žel,bloudila blankytnými pásky, Svou lásku slavík růži pěl,planoucí tam co slzy lásky. -chtěl také sdělit své stanovisko ke světu. Činí tak ústy Viléma: Je zklamán světem, sděluje svůj světový názor (vesmír je nekonečný, život končí fyzickou smrtí, pro člověka je největší hodnotou země, vyznává jí svou lásku); v závěru se básník ztotožňuje se svými hrdiny = „Hyn.Viléme,Jar.“. Dílo využívá moderních básnických prostředků jako je libozvučnost a oxymóron. -Kompozice: předzpěv, 4 zpěvy, 2 intermezza (=mezizpěvy) -Doba realismu: Jan Neruda: (2.pol.19.stol.) -hl. představitel májovců, básník, prozaik a novinář, *v rodině vojenského vysloužilce v Praze na Malé straně, kde prožil celé dětství, vystudoval Malostranské gymnázium, seznámil se zde s V.Hálkem. V rodině Anny Holinové se setkával s představiteli tehdejšího kulturního života (Erben, Nemcová,..). Z finančních důvodů nedokončil studia filosofie a práv, byl zaměstnán jako úředník ve vojenské účtárně a potom redaktor (Hlas, Čas, Obrazy života, Obrazy domova, Národní listy). Inspirací pro jeho tvorbu byla K.Světlá (spisovatelka, opisovali si), mnoho cestoval (F, I, Něm., Balkán, Vídeň-jako novinář), zemřel v Praze. -Dílo: Balady a romance: – pojem balada zde ztrácí svůj obsah, protože balady bývají humorné. např.Romance o Karlu IV. Balada rajská: - humorný příběh o tom, že jsou všechny ženy nevěrné. Balada Česká – historický námět o rytíři Palečkovi Jaroslav Vrchlický (2.pol.19.stol.) -hlavní představitel lumírovců, vl. jméno Emil Frída, básník, dramatik, překladatel, narodil se v Lounech, dětství strávil v Ovčárech u Kolína u svého strýce faráře, vystudoval gympl, jeden semestr teologie, pak přešel na filosofickou fakultu (historie, jazyky), studia po 3 letech opustil a odjel do Itálie jako vychovatel ve šlechtické rodině (1 rok). Po návratu učil na učitelském ústavě v Praze, stal se univerzitním profesorem na UK, oženil se s dcerou spisovatelky Sofie Podlibské, Ludmilou, dcera Eva Vrchlická napsala knihuDětství a mládí s Vrchlickým. -působil v několika časopisech (Světazor, Hlas národa, Lumír) Měl mozkovou mrtvici, žil v Domažlicích kde i zemřel. Dílo velmi rozsáhlé a mnohostranné (asi 270 děl). K nejvýznamnějším dílům patří lyrika (85sbírek = 10000básní) -Dílo:-Selské balady: Lorecký ze Lkouše – balada o tom jak se jednomu pánu Loreskéckému ze Lkouše narodí dva synové a jeho poddaní chtějí, aby jim ulehčil robotu ale on je neoblomný a nakonec chudina ho zabije společně i s jeho dvěma narozenými syny. -Generace buřičů: Petr Bezruč: (19.-20.stol.) -vl. jménem Vladimír Vašek, *Opava, vystudoval gympl a potom 3 roky filologie v Praze, studia na universitě nedokončil, žil v Brně, pracoval jako úředník, byl představitel generace buřičů, od r.1891působil v Místku, kde byl úředníkem na poště. Poznal národnostní a sociální problémy tohoto kraje, onemocněl a pobýval Ivančicích na Hané. Byl vězněn pro domnělé autorství protirakouské básně, sbíral motýly, měl rád turistiku, člověk samotářský, individualista, zemřel v Olomouci, pochován v Opavě. Dílo: -b.sb.:Slezské písně: v r.1899 byly otištěny první básně v Herbenově časopisu Čas (21b.), v r.1903 vyšla příloha časopisu Čas s názvem Slezské číslo (31b.), v r.1909 –Slezské písně Rozdělení:1. kategorie – osobní básně: Červený kaktus – zachycuje sám sebe jako kaktus, který je pichlavý a červený květ je symbol buřičství a svého díla Labutinka

Témata, do kterých materiál patří