Květa Legátová Želary

Květa Legátová (*3.11.1919)

česká spisovatelka

vlastním jménem Věra Hofmanová

působila také pod pseudonymem Věra Podhorná

pochází z venkovské kantorské rodiny, ona sama byla kantorkou

vystudovala český a německý jazyk, dále pak matematiku a fyziku

učila na různých školách ve Valašsku a Moravském Slovácku, zejména v oblasti Kopanice, odkud čerpá náměty pro svoji slovesnou tvorbu

po roce 1948 byla jako politicky nespolehlivá často překládána z jedné školy na druhou

koncem čtyřicátých let psala texty a hry pro Československý rozhlas

V padesátých letech její tvorba z politických důvodů ustala

Autorka se k tvůrčímu psaní krátce vrátila na konci šedesátých let, kdy publikovala v literárním časopise Host do domu. Poté se na dlouhou dobu odmlčela.

K publikování se vrátila v roce 2001, kdy vyšel, jíž zmiňovaný soubor devíti povídek s názvem Želary

Následovala pak novela Jozova Hanule (2002)

DÍLA:

pseudonym Věra Podhorná

Postavičky (1957) – soubor črt

Korda Dabrová (1961) – román pro děti

pseudonym Květa Legátová

Želary (2001) – soubor baladických povídek

Jozova Hanule (2002) – novela

filmová adaptace = Želary (2003)

Želary (2001)

Prvotina osmdesátileté autorky je mimořádným literárním objevem. Obsahuje ucelený cyklus povídek navzájem propojených jednotlivými postavami, jehož tématem jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary v době první republiky. Autorčin popis těchto tvrdých, tragických osudů, pokřivených často velkou bídou a těsnými obzory malého světa, je krutě realistický a až mrazivě antisentimentální a současně poetický a plný pochopení a obdivu k lidské touze po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu, jež je jejím hrdinům vlastní.

Kniha je rozdělena na 8 kapitol, které probíhají paralelně (současně) a vzájemně se doplňují, až nakonec vytvoří obdivuhodnou skládanku lidských osudů.

V každé kapitole je hlavní postavou někdo jiný. Kniha je psaná er-formou. Myšlenky hl. postav jsou někdy psány ich-formou. Částmi psaná retrospektivně. Hlavní postavy výjimečně oslovují čtenáře.

Kultura a společnost v době příběhů

Děj je zasažen do období Protektorátu Čechy a Morava mezi léty 1939-1941.

Nálada ve společnosti byla chmurná a ovlivňovaly ji události 2. Světové. =) Omezování kulturního a společenského života, ve městech byl již patrný nedostatek potravin. Též docházelo k zavádění norimberských zákonů, arizaci majetku židovského obyvatelstva, přidělování domů a bytů Židů německým přistěhovalcům z Říše.

Mezi Čechy se šíří pověsti o přesídlení českého národa do Ruska nebo do nějaké kolonie a že po válce nastane úplná germanizace.

Postupně byly připravovány plány o vysídlení určitých oblastí v Čechách a na Moravě, kterými by došlo k rozbití souvislého osídlení českým obyvatelstvem, přičemž některé z nich začaly být uskutečňovány. Do českých zemí byli zváni Němci, kteří byli rozmisťováni na uloupených zemědělských usedlostech.