Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




camus-cizinec

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (50 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Albert Camus – Cizinec Cizinec je krátký román (novela), dílo raného existencialismu. Děj se odehrává v Alžíru, kde se autor narodil. Základní téma díla je absurdita lidského bytí, otázka smyslu lidské existence. Dílo vyšlo v roce 1942 a bylo zfilmováno v roce 1967 Viscontim. Dvě části díla: 1) vyprávění úředníka Meursaulta – věcně, až kronikářsky podaný dosavadní život (pohřeb matky, povrchní milostný vztah k bývalé kolegyni Marii Cardonové, seznámení s podivným sousedem Raymondem; v závěru sugestivní obrazy konfliktu na pláži – Mersault a Raymond se stali terčem nenávisti Arabů, Arabové vyprovokovali srážku, Raymond byl zraněn, Meursault pak při procházce na pláži, oslněn a omámen žárem slunce, bezdůvodně zastřelil jednoho z Arabů 2) věcně strohý popis Meursaultova uvěznění, výslechů a odsouzení k trestu smrti - střízlivá sebereflexe – vnitřní sebehodnocení člověka, lhostejného k vlastnímu osudu, rekapitulace života, poznání, že člověk je hodnocen jen podle vnějších projevů; Mersault, usmýkán řetězcem náhod a odsouzen společností ve jménu jejích pseudohodnot, přijímá vyrovnaně smrt jako jedinou jistotu. Charakteristika postav: Meursault - vypravěč a zároveň hlavní postava díla (úředník). Vede pasivní boj proti zavedeným společenským konvencím. Snaží najít smysl života bez pomoci náboženské víry a bez bezduchého přejímání obecně uznávaných hodnot. Neuznávání konvencí mu přináší nepochopení okolí a spolu se svým náhledem na svět ho činí vyřazeným ze společnosti ostatních lidí, pohybujících se v mezích společenských norem a žijících stereotypním životem. Ač si svůj prohřešek neuvědomuje a ani úmyslně nikoho nepoškozuje, okolí ho stále vnímá jako uzavřeného a bezcitného jedince. Stejně tak jako se Meursault nezajímá o druhé, nestará se ani o záležitosti týkající se přímo jeho. Bez jakýchkoliv emočních výkyvů přijímá vše, co mu život přináší, nemá zájem svůj život měnit, vylepšovat. Meursault však není nelidský, není lhostejný k životu, ale ke společnosti, která ho obklopuje, protože se mu jeví prázdná a bezobsažná, nemá mu co dát a říci a on jí také ne. Je to člověk, který za žádných okolností nelže a nic nepředstírá (když mu zemře matka, nepláče, protože necítí potřebu, stačilo, aby uronil slzu a společnost by byla spokojená, stačí jí zachovat zdání, právě tomu se Meursault vzepře a je věrný svému odhodlání až do poslední chvíle svého života). Meursault však odmítá hrát svoji roli, jedná podle okamžitých pohnutek bez ohledu na mínění ostatních. Tím se z jejich společenství vyčleňuje, stává se cizincem představujícím pro danou společnost nebezpečí, které pramení právě v odlišnosti a schopnosti nahlížet na svět z jiného úhlu pohledu. Meursault se ani v nejtěžších chvílích neobrací k Bohu, u kterého by mohl nalézt poslední naději, ale raději zůstává sám, ostatními opuštěn a nepochopen, pouze se svou vírou ve vlastní pravdu. Raymond– soused a přítel Meursaulta, agresivní Marie – naivní, svobodná dívka, miluje Meursaulta a chce si ho vzít Salman – soused Meursaulta, má ošklivého psa, kterého bije, po jeho ztrátě si uvědomí, že ho miloval Obsah: První část: Druhá část:Začíná zatčením Meursaulta. Navazují výslechy, které vede přidělený soudce. Několik měsíců čeká Mersault ve vazbě na soudní proces. Nejdříve mu ve vazbě chybí ženské tělo a cigarety, později si zvyká na život v cele a trápí ho jen to, jak zabít čas. Marie stále ještě věří, že její milý v pořádku vyjde z vězení, a navštěvuje ho.DMersault se znovu ocitá v cele. Žije nadějí na omilostnění, o které požádal a zároveň se děsí smrti, která může každým dnem přijít. Setkává se s farářem, který mu chce ulevit, ale on není víře v Boha sebeméně nakloněn, ke konci delší rozmluvy se na kaplana rozkřičí a agresivně ho napadne. Následně vysílen usíná s myšlenkou, že je se vším smířen. Uvědomuje si, že byl v životě šťastný, že šťastný stále je.Nakonec popraven (což už v knize ale není přímo popsáno). Hlavní myšlenka díla: Dílo se zabývá otázkami lidské existence a absurditou lidského bytí. Staví proti sobě úsilí člověka a zbytečnost tohoto úsilí. Svobodný člověk je vystaven nutnosti volit, rozhodovat se a má jen jedinou jistotu – smrt.Zachyceny pocity osamělosti, úzkosti z prázdnoty světa bez Boha, bezvýchodnosti, lhostejnosti vůči životu člověka i pokrytecké společnosti. Je protestem proti společnosti, ve které nemá cenu ani láska, ani přátelství, ani mravní ušlechtilost, a také proti lživosti, nelidskosti, pokrytectví. Umělecké a kompoziční prostředky: Dílo psáno v ich formě. Camus používá krátké jasné věty bez metafor a přirovnání, také dialogy jsou strohé. Ani při popisu vraždy Araba se nepouští do detailního popisu, ať už situace nebo Meursaultových myšlenkových pochodů. Pouze pomocí sugestivnho obrazu moře, pláže a pálícího slunce, které omráčilo Meursaultovy smysly a zapříčinilo tak Arabovu smrt, nastiňuje dramatickou scénu, kdy jeden člověk vezme druhému život. Ticho pláže a zde prožité štěstí silně kontrastuje s pěti hlasitými výstřely z pistole, které předznamenávají příchod tragédie. V této části knihy se vyskytuje velké množství výrazů popisujících světlo a jas, které vydává slunce; na příklad pláž se tetelila sluncem, tváře mi hořely, slunce prahlo, na oceli se rozstříklo světlo, jiskřivá čepel, sluneční činely, třpytivý oštěp, hořící šíp, chrlilo oheň. Autor: Albert Camus (7. listopadu 1913 – 4. ledna 1960) byl francouzský spisovatel a publicista. Bývá uváděn jako jeden z čelných představitelů existencialismu, přestože taková označení odmítal. Stejně tak si nepřál, aby byl pokládán za filosofa, nicméně pozdější filosofické myšlení výrazně ovlivnil. Pocházel z francouzsko-španělského manželství. Narodil se v Alžíru (Alžírsko bylo tehdy francouzskou kolonií), kde po otcově smrti na Marně vyrůstal v chudinské čtvrti. V Alžíru Camus vystudoval filosofii a klasické literatury. Roku 1934 se stal členem komunistické strany, kterou o rok později pro názorové neshody opustil, až do roku 1938 vystřídal několik zaměstnání, teprve roku 1938 se

Témata, do kterých materiál patří