Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká poezie mezi dvěma válkami - maturita

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (453,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

16. – Česká poezie mezi dvěma válkami (proletářská poezie, Devětsil, mezigenerace) U nás se v poválečném období projevuje několik směrů – civilismus, vitalismus, proletářská poezie, poetismus, surrealismus. Představitelé – J.Wolker, J. Hora, J. Hořejší, J. Seifert, V. Nezval, K. Biebl, tzv. mezigenerace (vystupují ve 30. letech) – F. Halas, V. Holan, F. Hrubín, J. Orten. D e v ě t s i l Jedná se o avantgardní sdružení, jež vniká v roce 1920. Původně sem patřili proletářští básníci, později poetisté, výtvarníci a divadelníci (V + W). Roku 1922 vzniká programový sborník Devětsilu a brněnská skupina Devětsil, která vydává časopis Pásmo, začíná vydávat ReD (Revue Devětsilu). Vůdčí osobností sdružení je Karel Teige. Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky ničeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován. Devětsil se snažil přiblížit umění co nejširšímu publiku, chtěl, aby akce, které pořádal, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější. Roku 1924 odcházejí z Devětsilu nejvýznamnější osobnosti – J. Seifert a K. Teige. Odcházejí do jiné umělecké skupiny s názvem Literární skupina. Devětsil a Literární skupina měly sice podobné zaměření, ale lišily se jejich názory. V roce 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina a v roce 13 i ta pražská… P r o l e t á ř s k á p o e z i e Vzniká na počátku 20. let, reaguje na konec 1. světové války (pozitivně i negativně), je určena k recitaci. StaťProletářské umění (1922) odJ. Wolkera – má charakter manifestu. Další představitelé – J. Hora, J. Hořejší, S. K. Neumann. Poezie má mít určitou tendenci, témata brali básníci z proletářského prostředí → sociální angažovanost, uplatňují formu kolektivismu,. Původní myšlenkou je touha po sbratření, harmonii, soucit se sociálně slabými, nenávist k válce. Inspirací proletářské poezie byla marxistická filozofie a sen o revoluční přeměně světa. Proletářskou poezii ovlivnil V. Majakovskij sovu agitační poezií. Období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele J. Wolkera… Jiří Wolker (1900 – 1924) – básník, teoretik proletářského umění. Narozen v Prostějově v zámožné rodině, po gymnáziu studium práv v Praze (zároveň však navštěvoval přednášky na Filozofické fakultě). Dokončení studií zabránilo propuknutí tuberkulózy, léčil se na Slovensku (Tatranská Polianka), na nemoc umírá. Zneužit komunisty. Básně psal už na gymnáziu, v Praze členem Devětsilu a Literární skupiny. Na jeho názorový vývoj měli vliv socialisticky orientovaní učitelé prostějovského gymnázia i okruh pražských přátel. Stal se přesvědčeným marxistou, teoreticky formuloval programové stati proletářského umění, politicky činný v KSČ. Dílo –Host do domu – sbírka o křesťansky laděném soucitu s trpícími a chudými lidmi, vyjadřuje lásku ke světu, najdeme zde lyrizaci všedního dne, básněSvatý kopeček,Poštovní schránka. Věří v dobro a v možnost vykoupení lidské bídy pokornou láskou. –Těžká hodina – soucit vystřídala vzpoura, jde o přechod mezi mladíkem a mužem, jsou zde sociální balady (o sociálních problémech) –O očích topičových,O nenarozeném dítěti,Umírající. Dospívá k nutnosti třídní nenávisti, optimisticky hledí do budoucnosti, oslava hodnoty dělnické práce. – psal také povídky (O milionáři, který ukradl slunce,Pohádka o listonošovi), divadelní hry (Tři hry). Jindřich Hořejší(1886 – 1941) – básník a překladatel. Narozen v Praze v rodině truhláře. Po maturitě pobýval 9 let ve Francii, studoval na Sorbonně a v Dijonu. Přátelsky se stýkal s F. Kellnerem a K. Tomanem. Živil se příležitostnou prací, občasnými honoráři za časopisecké příspěvky. Hlubokým a otřesným životním zážitkem pro něj byla válka, které se účastnil na ruské frontě. Od roku 1922 do konce svého života pracoval ve Státním úřadu statistickém jako překladatel do francouzštiny. Stal se také kmenovým překladatelem divadelních her pro Národní a Stavovské divadlo, překládal i pro další divadla. Svých styků s francouzskými umělci využil v roce 1938 k ovlivnění postojů francouzské veřejnosti v otázce československého boji proti fašismu. Ke konci svého života onemocněl plicní chorobou… Dílo – do literatury vstoupil poměrně pozdě (před odchodem do války zničil všechny své rukopisy), jeho proletářská poezie vychází ze silného osobního prožitku, básnicky ovlivněn Sovou, Neumannovým civilismem, francouzskými unanimisty, Tomanem. –Hudba na náměstí – město jednak jako místo lidské samoty a vzájemného odcizení, jednak jako místo, umožňující sdružování chudáků k sociální revoltě… –Korálový náhrdelník – jádrem je milostná lyrika, láska dvou lidí umožňuje citlivěji vnímat chudobu a posilovat sociální vzdor. –Den a noc – baladická báseň na ibsenovský motiv Paní z námoří… BáseňNávrat ztraceného syna – napsal krátce před smrtí… – překlady z francouzštiny, španělštiny (do francouzštiny přeložil Švejka). Josef Hora (1891 – 1945) – básník, prozaik, literární kritik, překladatel. Narozen v Dobříni u Roudnice nad Labem, vystudoval práva, věnoval se však žurnalistice a literatuře. Byl v redakci Práva lidu, Rudého práva, po vyloučení z KSČ v roce 1929 přešel do redakce Českého slova. Jako předseda Obce čs. spisovatelů byl jedním z předních organizátorů jednotné fronty umělců proti fašismu. Za 2. světové války byl už těžce nemocen. Dílo – sbírky symbolistní (Básně), civilizační a vitalistické (Strom v květu). –Pracující den,Srdce a vřava světa,Bouřlivé jaro – zesílení sociálního zřetele, proletářská poezie, zamyšlení nad osudy dělníků, naděje, že se budou mít lépe –Itálie – odklon od proletářské poezie, inspirováno jeho cestou. –Struny ve větru – verše z cesty do SSSR, – překlady z ruštiny (Pasternak, Lermontov, Puškin) a němčiny (Goethe). P o e t i s m u s Jediný avantgardní směr, který se projevilpouze v české literatuře. Vzniká cca v roce 1924 (viz níže). Volně navazuje na proletářské umění. Poprvé se sním setkáváme v předmluvách ke dvěma sbírkám J. Seiferta – Město v slzách a Samá l

Témata, do kterých materiál patří