Česká poezie mezi dvěma válkami - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
– drama – Schovávaná na schodech, Manon Lescaut, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou.
– významné byly spisovatelovy teoretické práce…
Jaroslav Seifert (1901 – 1986) – básník. Narozen v Praze na Žižkově v dělnické rodině. Studium gymnázia nedokončil (studoval na několika gymnáziích, studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin), začal se věnovat novinářství (Rudé právo, Rovnost aj.) a literatuře. Od r. 1921 přispíval do Práva lidu, Rovnosti. Byl zakládajícím členem Devětsilu, spoluredigoval ReD. Psal nejen básně, ale také stati a články o literatuře, filmu, divadle a výtvarném umění, překládal (francouzština, ruština, staré literatury). Vstup do KSČ, avšak roku 1929 ze strany vyloučen (byl mezi sedmi spisovateli, kteří podepsali manifest proti gottwaldovskému vedení KSČ). Od r. 1950 se věnoval výhradně literární práci. V 60. letech a zejména pak v roce 1968 se angažoval v Pražském jaru (patřil ke spisovatelům, kteří se vyjadřovali proti nesvobodě a dogmatismu v kultuře, podepsal Chartu 77), a proto po nástupu husákovského vedení v 70. letech nemohl plně realizovat své tvůrčí záměry. Jeho díla vycházela jen zřídka a v nízkých nákladech, ocitl se na pomezí disentu. Oficiálně byla uznávána pouze ta linie jeho tvorby, která navazovala na tradici nezvalovsko-wolkerovskou a na poezii lidovou a dětskou. Za celoživotní dílo byla spisovateli roku 1984 předána Nobelova cena za literaturu (musela ji převzít jeho dcera, protože byl ve špatném zdravotním stavu), ve sdělovacích prostředcích o tom však padla jenom zmínka. Jeho pohřeb se stal manifestací boje proti duchovnímu útisku.
Dílo – prošel všemi snad všemi proudy meziválečné poezie a osobitým vývojem po 2. světové válce:
– proletářská poezie – Město v slzách – básnická prvotina, chlapecky upřímné a naivní pojetí revoluce jako boje na
barikádách. Rámec sbírky tvoří obraz velkého města…
– Samá láska – město se stává impulsem pro nové smyslové prožitky a pro vnímání nové krásy.
Spolu s tóny proletářské poezie se tu objevují i tóny smyslového rozdychtění po poznání všech
krás světa. Sbírka tvoří přechod od proletářského umění k poetismu, je psána volným veršem,
místy však mnohomluvným.
– poetismus – Na vlnách T. S. F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub – typické poetistické sbírky, obsahují verše křehké a hravé. V mnohých básních se ozývá radostný tón, jinde i tóny smutku (např. v básních inspirovaných návštěvou francouzských bojišť z 1. světové války). Ve sbírce poštovní holub se objevuje výrazný motiv času a domova. Tato sbírka již směřuje k postpoetismu.
– postpoetismus – Jablko z klína, Ruce Venušiny – sbírky intimní lyriky, všímající si základních lidských vztahů – vztahů milostných, rodinných i vztahů k domovu a k prostým věcem života. V těchto sbírkách se již spisovatel známým. Verše jsou zpěvné, hutné, vroucné a prosté.