3. Edgar Alan Poe, Havran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vyprávěcí způsoby
Ich forma
Typy promluv
Monology, dialogy
Veršová výstavba
Rytmus – trochej, 8 stopí trochej, rým ABCBBB. Vnitřní a sdružený
Jazyk
Spisovná čeština, knižní a zastaralé výrazy
Monotónní refrén – nevermore
Opakování slov a slovních spojení – umocnění atmosféry, melodičnost
Kontrast – život x smrt, černý havran x bílá busta, bouře venku x klid v pokoji
Pocit strachu a beznaděje, každý život jednou skončí a láska na tom nic nemění
Obsahuje přímou řeč, vnitřní monology a dialogy s havranem
Symbolika, eufonie, metafora, epiteton, personifikace, přímá řeč, tázací věty, úvahy
Zvukomalba – nevermore má návaznost na havrana
Paralelismus – podobná výstavba po sobě jdoucích veršů
Gradace, archaismy, poetismy
Personifikace – ozvěna zdí, metafora – šelest ohýbá záclony, oxymóron – bezobsažnou odpověď
Symbolismus – havran – symbol zla, Pallas Athéna – moudrost
Literárněhistorický kontext
Autorem je Alan Edgar Poe, narozen 1809 v USA a zemřel 1849
Předchůdce symbolismů, zakladatel hororu
Ve dvou letech se stal sirotkem, vychovávala ho rodina Poe, nerozuměl si s nimi odešel k vojsku – vojenská akademie, neplnil své povinnosti a byl vyloučen
Přestěhoval se k tetě do Baltimoru, zamiloval se do sestřenice (13 let) – bere si ji za ženu
Psychologické problémy, alkohol, drogy – umírá
Pokusil se o sebevraždu
Díla
Vraždy v ulici Morque
Detektivní novely s prvky hororu
Báseň Havran
Povídka Jáma a kyvadlo
SOUČASNÍCI:
Puškin (Evžen Oněgin), A. Dumas st. (Tři mušketýři), V. Hugo (Chrám matky boží v Paříži, Bídníci), bratří Grimmové (Brémští muzikanti), K. H. Mácha (Máj), K. J. Erben (Kytice), K. H. Borovský (Tyrolské elegie)
ROMANTISMUS (konec 18. - cca polovina 19. století)
= umělecký, filozofický směr a životní postoj
cit, individualita, duše a iracionalita
vznikl jako reakce na osvícenství (racionalita)
romantický hrdina = vyvrhel společnosti, poutník, zbojník, vězeň nebo postižený
→často ale velmi silný člověk, výjimečný, trpící pocitem osamění
melancholie, stesk, sentiment, boj jednotlivce proti společnosti
literární směr ve všech evropských literaturách i životní pocit a postoj člověka, protiklad racionalitě klasicismu
přísný řád, norma, symetrie, podřízenost člověka společnosti X cit, tvarové bohatství, svoboda a volnost
návaznost na preromantismus – člověk jako svobodné individuum, citovost, fantazie, příroda, idea práva na sebeurčení národa
ZNAKY:
důraz na city, fantazii a vůli
subjektivní vztah ke skutečnosti -> individualismus, kult výjimečné osobnosti, revolta, ale i touha po harmonii s přírodou
protiklad snů a dobové společnosti
obdiv k minulosti, mystice (inspirace gotikou), k lidové slovesnosti, k přírodě, k exotice
V LITERATUŘE A UMĚNÍ:
důraz na tvůrčí svobodu umělce
obohacení jazyka o lidovou mluvu a archaismy
hlavní hrdina se ztotožňuje s autorem, je výjimečný, neschopný přizpůsobit se, osamělý, má záhadnou minulost, neúspěšné buřičství, život končí většinou tragicky
výjimečné prostředí: tajuplné jezero, temné lesy, skály, samoty, hřbitov, gotické hrady, katedrály, běsnící živly
časté téma: nešťastná nebo nenaplněná láska
obliba poezie: lyrickoepické básně