3. Kulička

• Kontext autorovy tvorby: Toto dílo napsal během svého nejplodnějšího období, kdy žil v Paříži a pracoval jako redaktor několika novin.

• Literární / obecně kulturní kontext:

Další autoři: Francie – Emile Zola, Rusko – Nikolaj Vasiljevič Gogol, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, Anglie – Charles Dickens

Století, ve kterém tvořil: 2. polovina 19. století

Literární a kulturní zařazení: realismus, naturalismus

Realismus = rozvoj přírodních věd (Darwin, Purkyně), průmyslu; rozumové poznání je více než fantazie a citovost; Rysy: autor nevstupuje do děje (je objektivní, neosobní); román, drama, fejeton, publicistika

Naturalismus = radikální odnož realismu, každý člověk je ovlivňován dvěma způsoby – prostředím a dědičností. Surovost, pesimismus. Zachycení nezkreslené reality

• Děj:

Z Rouenu - z nadvlády Prušáků - se rozhodne 10 osob odejít do Havru (z různých důvodů). A jak se v dostavníku potkávají tři páry z vyšší společnosti, dvě jeptišky, demokrat a prostitutka. Ta, kvůli vzhledu nazývána Kulička, během delší cesty než se očekávalo, ostatním nabídne své zásoby. Na noc společnost přespí v hostinci v Tôtes, jenž je pod správou pruského důstojníka. Ten je odmítne pustit na další cestu, dokud se s ním Kulička nevyspí. Ta, poněvadž je velká vlastenka (odmítne proto i Cornudeta), ho odmítne, a dostavník tak zůstává v Tôtes. Ostatní s ní nejprve souhlasí, ale nakonec - vždyť tu přece nezůstanou trčet - se jí rozhodnou přesvědčit o opaku. Díky dobrému hereckému výkonu a pomoci od jeptišek (musí ošetřovat v Havru nemocné) Kulička nakonec udělá, co jí bylo nařízeno. Prušák je tedy pustí, ale Kulička se od ostatních v dostavníku nedočká vděčnosti, jenom opovržení - je to tentokrát ona, kdo hladoví…