5 Kytice

Kytice

1. 1853

2. 3. etapa národního obrození: 30. - 50. léta 19. století; vrchol romantismu,

3. AUTOR (1811 - 1870)

Český básník, prozaik, historik, překladatel, archivář, sběratel lidových písní a legend. Představitel lit. romantismu.

V ústní lidové slovesnosti hledal obraz starých slovanských mýtů (výsledkem jeho sběratelské činnosti 3 svazky Písní národních v Čechách + jejich rozšířená verze Prostonárodní české písně a říkadla). Lidovou tvorbu jen nesbíral, ale také se ji snažil kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat. Sbíral ústní lidovou tradici pouze v Čechách, ne na Moravě (na Moravě Sušil nebo Stránecká). Kytice (Kytice z pověstí národních, rozšířená verze Kytice z básní K. J. Erbena) je jeho životní dílo - tvořil přes 20 let, na jeho tvorbu měl vliv folklór a tradice. 3 fáze Národního obrození.

Další díla: Byl jeden král, Sládci, České pohádky

SOUČASNÍCI AUTORA

Josef Kajetán Tyl - Čech, dílo: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesní panna, Chudí lidé

Karel Hynek Mácha - Čech, dílo: Máj

4. Literární druh: lyrickoepická skladba
Literární žánr: balada - objevují se znaky pohádky (Zlatý kolovrat), pověsti (Věštkyně), legendy (Záhořovo lože)
Literární forma: poezie

6. 19. století, české země a venkov

7. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV

Postavy nejsou nijak rozpolcené a přijímají svůj osud, ať už je jakýkoliv. Za své prohřešky jsou posuzovány dle mravního kodexu a svůj trest (smrt) pokorně snášejí. Důležitou roli mají ženy, které jsou v každé básni (vyjma Záhořova lože) a zastávají role matek a nevěst. Autor se často zabývá vztahem matka x dítě, žena x muž.

8. Kytice a Věštkyně - upomínají na lidovou tvorbu a poezii

Kytice
Matka zemře, děti pláčou na hrobě, tak se vtělí do květiny - mateřídoušky. Matka představuje vlast, děti národ.

Věštkyně
Skládá se z úryvků šesti lidových pověstí o české zemi. O Libuši, jež pošle pro Přemysla Oráče a na zem dopadne hlad, dokud on nedoorá své pole. O Libuši, která věští založení Prahy a položí svého prvorozeného syna do vody, než nastanou dobré časy. O Karlu IV. a kolébce. O kostelu se zlatým zvonem, který se zaryje do země, dokud se neobnoví ctnosti, láska, víra a naděje. O tom, že by se Češi měli sjednotit k jednomu náboženství. O půlce sochy, která by potřebovala hlavu (rozum) a srdce, aby bylo dobře.

Druhá a druhá odzadu (tj. předposlední)

Poklad a Dceřina kletba - o porušení vztahu matka-dítě

Poklad
Vdova s dítětem jde na Velký pátek do kostela a cestou narazí na otevřenou skálu, v níž je síň plná pokladů. Matka tak položí dítě a běží domů se stříbrem, pak se vrací, bere zlato. Když doběhne domů, zjistí, že se poklad změnil v kamení a hlínu. Skála mezitím zmizela s pokladem i dítětem. Další rok opět na Velký pátek se skála zase otevírá a matka nalézá své dítě. Bere si ho a nic nedbá pokladu.